< Proverbios 26 >

1 Como la nieve en verano, y como la lluvia en la cosecha, por lo que el honor no es propio de un tonto.
Bí òjò-dídì tàbí òjò ní ìgbà ìkórè ọlá kò yẹ aláìgbọ́n ènìyàn.
2 Como un gorrión que revolotea, como una golondrina, para que la maldición inmerecida no llegue a su fin.
Bí ológoṣẹ́ tí ń ṣí kiri tàbí alápáǹdẹ̀dẹ̀ tí ń rábàbà èpè kò le è mọ́ ẹni tí kò ṣiṣẹ́ èpè èpè kì í jani bí a kò bá ṣiṣẹ́ èpè.
3 El látigo es para el caballo, una brida para el burro, ¡y una vara para la espalda de los tontos!
Ẹgba fún ẹṣin, ìjánu fún kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ àti pàṣán fún ẹ̀yìn aṣiwèrè.
4 No respondas al necio según su necedad, para que no seáis también como él.
Má ṣe dá aláìgbọ́n lóhùn gẹ́gẹ́ bí ìwà òmùgọ̀ rẹ̀ àìṣe bẹ́ẹ̀ ìwọ pẹ̀lú yóò dàbí i rẹ̀.
5 Responde al necio según su necedad, para no ser sabio en sus propios ojos.
Dá aláìgbọ́n lóhùn gẹ́gẹ́ bí ìwà òmùgọ̀ rẹ̀ àìṣe bẹ́ẹ̀ yóò dàbí ọlọ́gbọ́n lójú ara rẹ̀.
6 El que envía un mensaje de la mano de un tonto es cortar los pies y beber con violencia.
Bí ìgbà tí ènìyàn gé ẹsẹ̀ ara rẹ̀ tàbí mú ìwà ipá ni kí a ránṣẹ́ nípasẹ̀ aṣiwèrè.
7 Como las piernas de los cojos que cuelgan sueltas, así es una parábola en boca de los tontos.
Bí ẹsẹ̀ arọ tí ó ń mi dirodiro ni òwe lẹ́nu aṣiwèrè.
8 Como quien ata una piedra en una honda, así es el que da honor a un tonto.
Bí ìgbà tí a so òkúta mọ́ okùn títa ni fífún aláìgbọ́n ní ọlá.
9 Como un arbusto de espinas que va a la mano de un borracho, así es una parábola en boca de los tontos.
Bí ẹ̀gún èṣùṣú lọ́wọ́ ọ̀mùtí ni òwe lẹ́nu aláìgbọ́n.
10 Como un arquero que hiere a todos, así es el que contrata a un tonto o el que contrata a los que pasan.
Bí tafàtafà ti ń ṣe ni léṣe lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan ni ẹni tí ó gba aṣiwèrè ṣíṣẹ́ tàbí ẹni tí ń kọjá lọ.
11 Como un perro que vuelve a su vómito, así es un tonto que repite su locura.
Bí ajá ti í padà sí èébì rẹ̀ bẹ́ẹ̀ ni aṣiwèrè tún ń hu ìwà òmùgọ̀ rẹ̀.
12 ¿Ves a un hombre sabio en sus propios ojos? Hay más esperanza para un tonto que para él.
Ǹjẹ́ o rí ènìyàn tí ó jẹ́ ọlọ́gbọ́n ní ojú ara rẹ̀? Ìrètí ń bẹ fún aláìgbọ́n ènìyàn jù ú lọ.
13 El perezoso dice: “¡Hay un león en el camino! Un león feroz recorre las calles”.
Ọ̀lẹ wí pé, “Kìnnìún wà lójú ọ̀nà kìnnìún búburú ń ké ní ojú ọ̀nà.”
14 Mientras la puerta gira sobre sus goznes, también lo hace el perezoso en su cama.
Bí ìlẹ̀kùn ti ń yí lórí ìsolẹ̀kùn rẹ̀, bẹ́ẹ̀ ni ọ̀lẹ ń yí lórí ibùsùn rẹ̀.
15 El perezoso entierra su mano en el plato. Es demasiado perezoso para llevárselo a la boca.
Ọ̀lẹ ki ọwọ́ rẹ̀ bọ inú àwo oúnjẹ, ó lẹ dé bi pé kò le è mú u padà wá sí ẹnu rẹ̀.
16 El perezoso es más sabio a sus propios ojos que siete hombres que responden con discreción.
Ọ̀lẹ gbọ́n ní ojú ara rẹ̀, ju ènìyàn méje tí wọ́n le è fún un ní ìdáhùn ọlọ́gbọ́n.
17 Como quien agarra las orejas de un perro es el que pasa y se entromete en una disputa que no es la suya.
Bí ènìyàn tí ó di ajá ní etí mú ni ẹni tí ń kọjá lọ tí ó dá sí ọ̀rọ̀ ìjà tí kì í ṣe tirẹ̀.
18 Como un loco que dispara antorchas, flechas y muerte,
Bí i asínwín ti ń ju ọfà àti ọfà tí ń ṣe kú pa ni
19 es el hombre que engaña a su prójimo y dice: “¿No estoy bromeando?”
ni ènìyàn tí ń tan aládùúgbò rẹ̀ jẹ tí ó sì wí pé, “Àwàdà lásán ni mo ń ṣe.”
20 Por falta de leña se apaga el fuego. Sin chismes, una pelea se apaga.
Láìsí igi, iná yóò kú láìsí ọ̀rọ̀ ẹ̀yìn, ìjà máa ń parí.
21 Como los carbones a las brasas, y leña al fuego, así que es un hombre contencioso para encender el conflicto.
Bí èédú ti rí sí ẹyin iná, igi fún iná, bẹ́ẹ̀ ni ènìyàn oníjà fún ìjà dídá sílẹ̀.
22 Las palabras de un susurrador son como bocados delicados, bajan a las partes más internas.
Ọ̀rọ̀ ẹni tí ń sọ̀rọ̀ ẹ̀yìn dàbí àṣàyàn òkèlè wọ́n a sì wọ ìsàlẹ̀ inú lọ.
23 Como escoria de plata en una vasija de barro son los labios de un ferviente con un corazón malvado.
Ètè jíjóni, àti àyà búburú, dà bí ìdàrọ́ fàdákà tí a fi bo ìkòkò.
24 El hombre malicioso se disfraza con sus labios, pero alberga el mal en su corazón.
Ènìyàn tí ó kórìíra máa ń fi ètè rẹ̀ bo àṣírí ara rẹ̀ ṣùgbọ́n nínú ọkàn rẹ̀ ni ìtànjẹ wà.
25 Cuando su discurso es encantador, no le creas, porque hay siete abominaciones en su corazón.
Bí ọ̀rọ̀ rẹ̀ tilẹ̀ fanimọ́ra, má ṣe gbà á gbọ́ nítorí ìríra méje ni ó kún inú ọkàn rẹ̀.
26 Su malicia puede ser ocultada por el engaño, pero su maldad será expuesta en la asamblea.
Ìkórìíra rẹ le è fi ara sin nípa ẹ̀tàn ṣùgbọ́n àṣírí ìwà búburú rẹ̀ yóò tú ní gbangba.
27 El que cava una fosa caerá en ella. Quien hace rodar una piedra, se vuelve contra él.
Bí ènìyàn kan bá gbẹ́ kòtò, yóò ṣubú sínú rẹ̀. Bí ẹnìkan bá ju òkúta, yóò padà sọ́dọ̀ òun tìkára rẹ̀.
28 La lengua mentirosa odia a los que hiere; y una boca halagadora trabaja la ruina.
Ahọ́n ẹ̀tàn máa ń kórìíra àwọn tí ó ṣe ní ìkà, ẹnu ìtànjẹ sì máa ń pa ni run.

< Proverbios 26 >