< Juan 12 >
1 Seis días antes de la Pascua, Jesús llegó a Betania, donde estaba Lázaro, que había estado muerto, al que resucitó de entre los muertos.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 Y le prepararon allí una cena. Marta servía, pero Lázaro era uno de los que se sentaban a la mesa con él.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3 Entonces María tomó una libra de ungüento de nardo puro, muy precioso, y ungió los pies de Jesús y le secó los pies con sus cabellos. La casa se llenó de la fragancia del ungüento.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 Entonces Judas Iscariote, hijo de Simón, uno de sus discípulos, que lo iba a traicionar, dijo:
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 “¿Por qué no se vendió este ungüento por trescientos denarios y se dio a los pobres?”
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 Esto lo dijo, no porque se preocupara por los pobres, sino porque era un ladrón, y teniendo la bolsa, solía robar lo que se echaba en ella.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 Pero Jesús dijo: “Dejadla en paz. Ha guardado esto para el día de mi entierro.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8 Porque siempre tenéis a los pobres con vosotros, pero no siempre me tenéis a mí”.
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 Se enteró, pues, una gran multitud de judíos de que estaba allí; y vinieron, no sólo por causa de Jesús, sino también para ver a Lázaro, a quien había resucitado de entre los muertos.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 Pero los jefes de los sacerdotes conspiraron para dar muerte también a Lázaro,
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 porque a causa de él muchos de los judíos se fueron y creyeron en Jesús.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 Al día siguiente, una gran multitud había acudido a la fiesta. Al enterarse de que Jesús venía a Jerusalén,
Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 tomaron las ramas de las palmeras y salieron a recibirlo, y gritaron: “¡Hosanna! Bendito el que viene en nombre del Señor, el Rey de Israel”.
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14 Jesús, habiendo encontrado un asnillo, se sentó en él. Como está escrito:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 “No temas, hija de Sión. He aquí que viene tu Rey, sentado en un pollino de asna”.
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 Sus discípulos no entendían estas cosas al principio, pero cuando Jesús fue glorificado, entonces se acordaron de que estas cosas estaban escritas sobre él, y de que le habían hecho estas cosas.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17 La multitud, pues, que estaba con él cuando llamó a Lázaro del sepulcro y lo resucitó de entre los muertos, daba testimonio de ello.
Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18 Por esta razón también la multitud fue a su encuentro, porque oyeron que había hecho esta señal.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 Entonces los fariseos decían entre sí: “Mirad cómo no conseguís nada. He aquí que el mundo ha ido tras él”.
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20 Había algunos griegos entre los que subían a adorar en la fiesta.
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 Estos, pues, se acercaron a Felipe, que era de Betsaida de Galilea, y le preguntaron: “Señor, queremos ver a Jesús.”
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Felipe vino y se lo comunicó a Andrés, y a su vez, Andrés vino con Felipe, y se lo comunicaron a Jesús.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23 Jesús les respondió: “Ha llegado el momento de que el Hijo del Hombre sea glorificado.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 De cierto os digo que si el grano de trigo no cae en la tierra y muere, queda solo. Pero si muere, da mucho fruto.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 El que ama su vida la perderá. El que odia su vida en este mundo, la conservará para la vida eterna. (aiōnios )
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios )
26 El que me sirve, que me siga. Donde yo esté, allí estará también mi servidor. Si alguien me sirve, el Padre lo honrará.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27 “Ahora mi alma está turbada. ¿Qué voy a decir? ¿Padre, sálvame de está hora? Pero he venido a está hora por esta causa.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 ¡Padre, glorifica tu nombre!” Entonces salió una voz del cielo que decía: “Lo he glorificado y lo volveré a glorificar”.
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 Por eso, la multitud que estaba de pie y lo oyó, dijo que había tronado. Otros decían: “Un ángel le ha hablado”.
Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Jesús respondió: “Esta voz no ha venido por mí, sino por vosotros.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Ahora es el juicio de este mundo. Ahora el príncipe de este mundo será echado fuera.
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 Y yo, si soy levantado de la tierra, atraeré a todos hacia mí”.
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 Pero él dijo esto, dando a entender con qué clase de muerte debía morir.
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 La multitud le respondió: “Hemos oído por la ley que el Cristo permanece para siempre. ¿Cómo dices que el Hijo del Hombre debe ser levantado? ¿Quién es ese Hijo del Hombre?” (aiōn )
Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn )
35 Por eso Jesús les dijo: “Todavía un poco de tiempo la luz está con vosotros. Caminen mientras tienen la luz, para que las tinieblas no los alcancen. El que camina en las tinieblas no sabe a dónde va.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 Mientras tengáis la luz, creed en la luz, para que seáis hijos de la luz”. Jesús dijo estas cosas, y se alejó y se escondió de ellos.
Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 Pero aunque había hecho tantas señales delante de ellos, no creían en él,
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38 para que se cumpliera la palabra del profeta Isaías que había dicho: “Señor, ¿quién ha creído en nuestro informe? ¿A quién se le ha revelado el brazo del Señor?”
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 Por eso no podían creer, pues Isaías volvió a decir
Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
40 “Ha cegado sus ojos y ha endurecido su corazón, para que no vean con sus ojos, y entiendan con el corazón, y se conviertan, y yo los sane”.
Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 Isaías dijo estas cosas al ver su gloria, y habló de él.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42 Sin embargo, incluso muchos de los gobernantes creyeron en él, pero a causa de los fariseos no lo confesaron, para no ser expulsados de la sinagoga,
A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
43 porque amaban más la alabanza de los hombres que la de Dios.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 Jesús clamó y dijo: “El que cree en mí, no cree en mí, sino en el que me ha enviado.
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
45 El que me ve, ve al que me ha enviado.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 Yo he venido al mundo como una luz, para que quien crea en mí no permanezca en las tinieblas.
Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 Si alguien escucha mis palabras y no cree, yo no lo juzgo. Porque no he venido a juzgar al mundo, sino a salvar al mundo.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48 El que me rechaza y no recibe mis palabras, tiene quien lo juzgue. La palabra que yo hablé lo juzgará en el último día.
Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 Porque no he hablado por mí mismo, sino que el Padre que me ha enviado me ha dado un mandamiento sobre lo que debo decir y lo que debo hablar.
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
50 Yosé que su mandamiento es la vida eterna. Por lo tanto, las cosas que hablo, como el Padre me ha dicho, así las hablo”. (aiōnios )
A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. (aiōnios )