< Juan 10 >

1 “Os aseguro que el que no entra por la puerta en el redil de las ovejas, sino que sube por otro camino, es un ladrón y un salteador.
ଅହଂ ଯୁଷ୍ମାନତିଯଥାର୍ଥଂ ୱଦାମି, ଯୋ ଜନୋ ଦ୍ୱାରେଣ ନ ପ୍ରୱିଶ୍ୟ କେନାପ୍ୟନ୍ୟେନ ମେଷଗୃହଂ ପ୍ରୱିଶତି ସ ଏୱ ସ୍ତେନୋ ଦସ୍ୟୁଶ୍ଚ|
2 Pero el que entra por la puerta es el pastor de las ovejas.
ଯୋ ଦ୍ୱାରେଣ ପ୍ରୱିଶତି ସ ଏୱ ମେଷପାଲକଃ|
3 El guardián le abre la puerta, y las ovejas escuchan su voz. Llama a sus ovejas por su nombre y las saca.
ଦୌୱାରିକସ୍ତସ୍ମୈ ଦ୍ୱାରଂ ମୋଚଯତି ମେଷଗଣଶ୍ଚ ତସ୍ୟ ୱାକ୍ୟଂ ଶୃଣୋତି ସ ନିଜାନ୍ ମେଷାନ୍ ସ୍ୱସ୍ୱନାମ୍ନାହୂଯ ବହିଃ କୃତ୍ୱା ନଯତି|
4 Cada vez que saca a sus ovejas, va delante de ellas; y las ovejas le siguen, porque conocen su voz.
ତଥା ନିଜାନ୍ ମେଷାନ୍ ବହିଃ କୃତ୍ୱା ସ୍ୱଯଂ ତେଷାମ୍ ଅଗ୍ରେ ଗଚ୍ଛତି, ତତୋ ମେଷାସ୍ତସ୍ୟ ଶବ୍ଦଂ ବୁଧ୍ୟନ୍ତେ, ତସ୍ମାତ୍ ତସ୍ୟ ପଶ୍ଚାଦ୍ ୱ୍ରଜନ୍ତି|
5 No seguirán en absoluto a un extraño, sino que huirán de él, porque no conocen la voz de los extraños.”
କିନ୍ତୁ ପରସ୍ୟ ଶବ୍ଦଂ ନ ବୁଧ୍ୟନ୍ତେ ତସ୍ମାତ୍ ତସ୍ୟ ପଶ୍ଚାଦ୍ ୱ୍ରଜିଷ୍ୟନ୍ତି ୱରଂ ତସ୍ୟ ସମୀପାତ୍ ପଲାଯିଷ୍ୟନ୍ତେ|
6 Jesús les dijo esta parábola, pero no entendieron lo que les decía.
ଯୀଶୁସ୍ତେଭ୍ୟ ଇମାଂ ଦୃଷ୍ଟାନ୍ତକଥାମ୍ ଅକଥଯତ୍ କିନ୍ତୁ ତେନ କଥିତକଥାଯାସ୍ତାତ୍ପର୍ୟ୍ୟଂ ତେ ନାବୁଧ୍ୟନ୍ତ|
7 Por eso Jesús les volvió a decir: “Os aseguro que yo soy la puerta de las ovejas.
ଅତୋ ଯୀଶୁଃ ପୁନରକଥଯତ୍, ଯୁଷ୍ମାନାହଂ ଯଥାର୍ଥତରଂ ୱ୍ୟାହରାମି, ମେଷଗୃହସ୍ୟ ଦ୍ୱାରମ୍ ଅହମେୱ|
8 Todos los que vinieron antes que yo son ladrones y salteadores, pero las ovejas no les hicieron caso.
ମଯା ନ ପ୍ରୱିଶ୍ୟ ଯ ଆଗଚ୍ଛନ୍ ତେ ସ୍ତେନା ଦସ୍ୟୱଶ୍ଚ କିନ୍ତୁ ମେଷାସ୍ତେଷାଂ କଥା ନାଶୃଣ୍ୱନ୍|
9 Yo soy la puerta. Si alguien entra por mí, se salvará, y entrará y saldrá y hallará pastos.
ଅହମେୱ ଦ୍ୱାରସ୍ୱରୂପଃ, ମଯା ଯଃ କଶ୍ଚିତ ପ୍ରୱିଶତି ସ ରକ୍ଷାଂ ପ୍ରାପ୍ସ୍ୟତି ତଥା ବହିରନ୍ତଶ୍ଚ ଗମନାଗମନେ କୃତ୍ୱା ଚରଣସ୍ଥାନଂ ପ୍ରାପ୍ସ୍ୟତି|
10 El ladrón sólo viene a robar, matar y destruir. Yo he venido para que tengan vida y la tengan en abundancia.
ଯୋ ଜନସ୍ତେନଃ ସ କେୱଲଂ ସ୍ତୈନ୍ୟବଧୱିନାଶାନ୍ କର୍ତ୍ତୁମେୱ ସମାଯାତି କିନ୍ତ୍ୱହମ୍ ଆଯୁ ର୍ଦାତୁମ୍ ଅର୍ଥାତ୍ ବାହୂଲ୍ୟେନ ତଦେୱ ଦାତୁମ୍ ଆଗଚ୍ଛମ୍|
11 “Yo soy el buen pastor. El buen pastor da su vida por las ovejas.
ଅହମେୱ ସତ୍ୟମେଷପାଲକୋ ଯସ୍ତୁ ସତ୍ୟୋ ମେଷପାଲକଃ ସ ମେଷାର୍ଥଂ ପ୍ରାଣତ୍ୟାଗଂ କରୋତି;
12 El que es asalariado y no pastor, que no es dueño de las ovejas, ve venir al lobo, deja las ovejas y huye. El lobo arrebata las ovejas y las dispersa.
କିନ୍ତୁ ଯୋ ଜନୋ ମେଷପାଲକୋ ନ, ଅର୍ଥାଦ୍ ଯସ୍ୟ ମେଷା ନିଜା ନ ଭୱନ୍ତି, ଯ ଏତାଦୃଶୋ ୱୈତନିକଃ ସ ୱୃକମ୍ ଆଗଚ୍ଛନ୍ତଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ୱା ମେଜୱ୍ରଜଂ ୱିହାଯ ପଲାଯତେ, ତସ୍ମାଦ୍ ୱୃକସ୍ତଂ ୱ୍ରଜଂ ଧୃତ୍ୱା ୱିକିରତି|
13 El jornalero huye porque es jornalero y no cuida de las ovejas.
ୱୈତନିକଃ ପଲାଯତେ ଯତଃ ସ ୱେତନାର୍ଥୀ ମେଷାର୍ଥଂ ନ ଚିନ୍ତଯତି|
14 Yo soy el buen pastor. Conozco a las mías, y soy conocido por las mías;
ଅହମେୱ ସତ୍ୟୋ ମେଷପାଲକଃ, ପିତା ମାଂ ଯଥା ଜାନାତି, ଅହଞ୍ଚ ଯଥା ପିତରଂ ଜାନାମି,
15 así como el Padre me conoce, y yo conozco al Padre. Yo doy mi vida por las ovejas.
ତଥା ନିଜାନ୍ ମେଷାନପି ଜାନାମି, ମେଷାଶ୍ଚ ମାଂ ଜାନାନ୍ତି, ଅହଞ୍ଚ ମେଷାର୍ଥଂ ପ୍ରାଣତ୍ୟାଗଂ କରୋମି|
16 Tengo otras ovejas que no son de este redil. Debo traerlas también, y oirán mi voz. Serán un solo rebaño con un solo pastor.
ଅପରଞ୍ଚ ଏତଦ୍ ଗୃହୀଯ ମେଷେଭ୍ୟୋ ଭିନ୍ନା ଅପି ମେଷା ମମ ସନ୍ତି ତେ ସକଲା ଆନଯିତୱ୍ୟାଃ; ତେ ମମ ଶବ୍ଦଂ ଶ୍ରୋଷ୍ୟନ୍ତି ତତ ଏକୋ ୱ୍ରଜ ଏକୋ ରକ୍ଷକୋ ଭୱିଷ୍ୟତି|
17 Por eso el Padre me ama, porque doy mi vida para volver a tomarla.
ପ୍ରାଣାନହଂ ତ୍ୟକ୍ତ୍ୱା ପୁନଃ ପ୍ରାଣାନ୍ ଗ୍ରହୀଷ୍ୟାମି, ତସ୍ମାତ୍ ପିତା ମଯି ସ୍ନେହଂ କରୋତି|
18 Nadie me la quita, sino que yo mismo la pongo. Tengo poder para ponerla, y tengo poder para volver a tomarla. Este mandamiento lo recibí de mi Padre”.
କଶ୍ଚିଜ୍ଜନୋ ମମ ପ୍ରାଣାନ୍ ହନ୍ତୁଂ ନ ଶକ୍ନୋତି କିନ୍ତୁ ସ୍ୱଯଂ ତାନ୍ ସମର୍ପଯାମି ତାନ୍ ସମର୍ପଯିତୁଂ ପୁନର୍ଗ୍ରହୀତୁଞ୍ଚ ମମ ଶକ୍ତିରାସ୍ତେ ଭାରମିମଂ ସ୍ୱପିତୁଃ ସକାଶାତ୍ ପ୍ରାପ୍ତୋହମ୍|
19 Por eso volvió a surgir una división entre los judíos a causa de estas palabras.
ଅସ୍ମାଦୁପଦେଶାତ୍ ପୁନଶ୍ଚ ଯିହୂଦୀଯାନାଂ ମଧ୍ୟେ ଭିନ୍ନୱାକ୍ୟତା ଜାତା|
20 Muchos de ellos decían: “¡Tiene un demonio y está loco! ¿Por qué le escucháis?”
ତତୋ ବହୱୋ ୱ୍ୟାହରନ୍ ଏଷ ଭୂତଗ୍ରସ୍ତ ଉନ୍ମତ୍ତଶ୍ଚ, କୁତ ଏତସ୍ୟ କଥାଂ ଶୃଣୁଥ?
21 Otros decían: “Estos no son los dichos de un poseído por un demonio. No es posible que un demonio abra los ojos de los ciegos, ¿verdad?”
କେଚିଦ୍ ଅୱଦନ୍ ଏତସ୍ୟ କଥା ଭୂତଗ୍ରସ୍ତସ୍ୟ କଥାୱନ୍ନ ଭୱନ୍ତି, ଭୂତଃ କିମ୍ ଅନ୍ଧାଯ ଚକ୍ଷୁଷୀ ଦାତୁଂ ଶକ୍ନୋତି?
22 Era la fiesta de la Dedicación en Jerusalén.
ଶୀତକାଲେ ଯିରୂଶାଲମି ମନ୍ଦିରୋତ୍ସର୍ଗପର୍ୱ୍ୱଣ୍ୟୁପସ୍ଥିତେ
23 Era invierno, y Jesús andaba por el templo, en el pórtico de Salomón.
ଯୀଶୁଃ ସୁଲେମାନୋ ନିଃସାରେଣ ଗମନାଗମନେ କରୋତି,
24 Los judíos se acercaron a él y le dijeron: “¿Hasta cuándo nos vas a tener en suspenso? Si eres el Cristo, dínoslo claramente”.
ଏତସ୍ମିନ୍ ସମଯେ ଯିହୂଦୀଯାସ୍ତଂ ୱେଷ୍ଟଯିତ୍ୱା ୱ୍ୟାହରନ୍ କତି କାଲାନ୍ ଅସ୍ମାକଂ ୱିଚିକିତ୍ସାଂ ସ୍ଥାପଯିଷ୍ୟାମି? ଯଦ୍ୟଭିଷିକ୍ତୋ ଭୱତି ତର୍ହି ତତ୍ ସ୍ପଷ୍ଟଂ ୱଦ|
25 Jesús les respondió: “Os lo he dicho, y no creéis. Las obras que hago en nombre de mi Padre, éstas dan testimonio de mí.
ତଦା ଯୀଶୁଃ ପ୍ରତ୍ୟୱଦଦ୍ ଅହମ୍ ଅଚକଥଂ କିନ୍ତୁ ଯୂଯଂ ନ ପ୍ରତୀଥ, ନିଜପିତୁ ର୍ନାମ୍ନା ଯାଂ ଯାଂ କ୍ରିଯାଂ କରୋମି ସା କ୍ରିଯୈୱ ମମ ସାକ୍ଷିସ୍ୱରୂପା|
26 Pero vosotros no creéis, porque no sois de mis ovejas, como os he dicho.
କିନ୍ତ୍ୱହଂ ପୂର୍ୱ୍ୱମକଥଯଂ ଯୂଯଂ ମମ ମେଷା ନ ଭୱଥ, କାରଣାଦସ୍ମାନ୍ ନ ୱିଶ୍ୱସିଥ|
27 Mis ovejas oyen mi voz, y yo las conozco, y me siguen.
ମମ ମେଷା ମମ ଶବ୍ଦଂ ଶୃଣ୍ୱନ୍ତି ତାନହଂ ଜାନାମି ତେ ଚ ମମ ପଶ୍ଚାଦ୍ ଗଚ୍ଛନ୍ତି|
28 Yo les doy vida eterna. Nunca perecerán, y nadie las arrebatará de mi mano. (aiōn g165, aiōnios g166)
ଅହଂ ତେଭ୍ୟୋଽନନ୍ତାଯୁ ର୍ଦଦାମି, ତେ କଦାପି ନ ନଂକ୍ଷ୍ୟନ୍ତି କୋପି ମମ କରାତ୍ ତାନ୍ ହର୍ତ୍ତୁଂ ନ ଶକ୍ଷ୍ୟତି| (aiōn g165, aiōnios g166)
29 Mi Padre, que me las ha dado, es más grande que todos. Nadie puede arrebatarlos de la mano de mi Padre.
ଯୋ ମମ ପିତା ତାନ୍ ମହ୍ୟଂ ଦତ୍ତୱାନ୍ ସ ସର୍ୱ୍ୱସ୍ମାତ୍ ମହାନ୍, କୋପି ମମ ପିତୁଃ କରାତ୍ ତାନ୍ ହର୍ତ୍ତୁଂ ନ ଶକ୍ଷ୍ୟତି|
30 Yo y el Padre somos uno”.
ଅହଂ ପିତା ଚ ଦ୍ୱଯୋରେକତ୍ୱମ୍|
31 Por eso los judíos volvieron a tomar piedras para apedrearlo.
ତତୋ ଯିହୂଦୀଯାଃ ପୁନରପି ତଂ ହନ୍ତୁଂ ପାଷାଣାନ୍ ଉଦତୋଲଯନ୍|
32 Jesús les respondió: “Os he mostrado muchas obras buenas de mi Padre. ¿Por cuál de esas obras me apedreáis?”
ଯୀଶୁଃ କଥିତୱାନ୍ ପିତୁଃ ସକାଶାଦ୍ ବହୂନ୍ୟୁତ୍ତମକର୍ମ୍ମାଣି ଯୁଷ୍ମାକଂ ପ୍ରାକାଶଯଂ ତେଷାଂ କସ୍ୟ କର୍ମ୍ମଣଃ କାରଣାନ୍ ମାଂ ପାଷାଣୈରାହନ୍ତୁମ୍ ଉଦ୍ୟତାଃ ସ୍ଥ?
33 Los judíos le respondieron: “No te apedreamos por una obra buena, sino por blasfemia, porque tú, siendo hombre, te haces Dios”.
ଯିହୂଦୀଯାଃ ପ୍ରତ୍ୟୱଦନ୍ ପ୍ରଶସ୍ତକର୍ମ୍ମହେତୋ ର୍ନ କିନ୍ତୁ ତ୍ୱଂ ମାନୁଷଃ ସ୍ୱମୀଶ୍ୱରମ୍ ଉକ୍ତ୍ୱେଶ୍ୱରଂ ନିନ୍ଦସି କାରଣାଦସ୍ମାତ୍ ତ୍ୱାଂ ପାଷାଣୈର୍ହନ୍ମଃ|
34 Jesús les contestó: “¿No está escrito en vuestra ley: “Yo dije que sois dioses”?
ତଦା ଯୀଶୁଃ ପ୍ରତ୍ୟୁକ୍ତୱାନ୍ ମଯା କଥିତଂ ଯୂଯମ୍ ଈଶ୍ୱରା ଏତଦ୍ୱଚନଂ ଯୁଷ୍ମାକଂ ଶାସ୍ତ୍ରେ ଲିଖିତଂ ନାସ୍ତି କିଂ?
35 Si los llamó dioses, a los que vino la palabra de Dios (y la Escritura no puede ser quebrantada),
ତସ୍ମାଦ୍ ଯେଷାମ୍ ଉଦ୍ଦେଶେ ଈଶ୍ୱରସ୍ୟ କଥା କଥିତା ତେ ଯଦୀଶ୍ୱରଗଣା ଉଚ୍ୟନ୍ତେ ଧର୍ମ୍ମଗ୍ରନ୍ଥସ୍ୟାପ୍ୟନ୍ୟଥା ଭୱିତୁଂ ନ ଶକ୍ୟଂ,
36 ¿decís de aquel a quien el Padre santificó y envió al mundo: “Tú blasfemas”, porque yo dije: “Yo soy el Hijo de Dios”?
ତର୍ହ୍ୟାହମ୍ ଈଶ୍ୱରସ୍ୟ ପୁତ୍ର ଇତି ୱାକ୍ୟସ୍ୟ କଥନାତ୍ ଯୂଯଂ ପିତ୍ରାଭିଷିକ୍ତଂ ଜଗତି ପ୍ରେରିତଞ୍ଚ ପୁମାଂସଂ କଥମ୍ ଈଶ୍ୱରନିନ୍ଦକଂ ୱାଦଯ?
37 Si no hago las obras de mi Padre, no me creáis.
ଯଦ୍ୟହଂ ପିତୁଃ କର୍ମ୍ମ ନ କରୋମି ତର୍ହି ମାଂ ନ ପ୍ରତୀତ;
38 Pero si las hago, aunque no me creáis, creed en las obras, para que sepáis y creáis que el Padre está en mí, y yo en el Padre.”
କିନ୍ତୁ ଯଦି କରୋମି ତର୍ହି ମଯି ଯୁଷ୍ମାଭିଃ ପ୍ରତ୍ୟଯେ ନ କୃତେଽପି କାର୍ୟ୍ୟେ ପ୍ରତ୍ୟଯଃ କ୍ରିଯତାଂ, ତତୋ ମଯି ପିତାସ୍ତୀତି ପିତର୍ୟ୍ୟହମ୍ ଅସ୍ମୀତି ଚ କ୍ଷାତ୍ୱା ୱିଶ୍ୱସିଷ୍ୟଥ|
39 Volvieron a buscarlo para apresarlo, pero se les escapó de las manos.
ତଦା ତେ ପୁନରପି ତଂ ଧର୍ତ୍ତୁମ୍ ଅଚେଷ୍ଟନ୍ତ କିନ୍ତୁ ସ ତେଷାଂ କରେଭ୍ୟୋ ନିସ୍ତୀର୍ୟ୍ୟ
40 Volvió a pasar el Jordán, al lugar donde Juan bautizaba al principio, y se quedó allí.
ପୁନ ର୍ୟର୍ଦ୍ଦନ୍ ଅଦ୍ୟାସ୍ତଟେ ଯତ୍ର ପୁର୍ୱ୍ୱଂ ଯୋହନ୍ ଅମଜ୍ଜଯତ୍ ତତ୍ରାଗତ୍ୟ ନ୍ୟୱସତ୍|
41 Muchos se acercaron a él. Decían: “Ciertamente Juan no hizo ninguna señal, pero todo lo que Juan dijo de este hombre es verdad”.
ତତୋ ବହୱୋ ଲୋକାସ୍ତତ୍ସମୀପମ୍ ଆଗତ୍ୟ ୱ୍ୟାହରନ୍ ଯୋହନ୍ କିମପ୍ୟାଶ୍ଚର୍ୟ୍ୟଂ କର୍ମ୍ମ ନାକରୋତ୍ କିନ୍ତ୍ୱସ୍ମିନ୍ ମନୁଷ୍ୟେ ଯା ଯଃ କଥା ଅକଥଯତ୍ ତାଃ ସର୍ୱ୍ୱାଃ ସତ୍ୟାଃ;
42 Muchos creyeron allí en él.
ତତ୍ର ଚ ବହୱୋ ଲୋକାସ୍ତସ୍ମିନ୍ ୱ୍ୟଶ୍ୱସନ୍|

< Juan 10 >