Job 19

1 Entonces Job respondió,

Tedy odpověděv Job, řekl:

2 “Hasta cuándo me atormentarás, y aplastarme con palabras?

Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

3 Me has reprochado diez veces. No se avergüenza de atacarme.

Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.

4 Si es cierto que me he equivocado, mi error sigue siendo yo mismo.

Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.

5 Si de verdad os engrandecéis contra mí, y alega contra mí mi reproche,

Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:

6 saben ahora que Dios me ha subvertido, y me ha rodeado con su red.

Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.

7 “He aquí que clamo por el mal, pero no soy escuchado. Pido ayuda, pero no hay justicia.

Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.

8 Ha amurallado mi camino para que no pueda pasar, y ha puesto oscuridad en mis caminos.

Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.

9 Me ha despojado de mi gloria, y me han quitado la corona de la cabeza.

Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.

10 Me ha destrozado por todos lados, y me he ido. Ha arrancado mi esperanza como un árbol.

Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.

11 También ha encendido su ira contra mí. Me cuenta entre sus adversarios.

Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.

12 Sus tropas avanzan juntas, construir una rampa de asedio contra mí, y acampan alrededor de mi tienda.

Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.

13 “Ha puesto a mis hermanos lejos de mí. Mis conocidos están totalmente alejados de mí.

Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

14 Mis parientes se han ido. Mis amigos conocidos me han olvidado.

Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

15 Los que habitan en mi casa y mis criadas me consideran un extraño. Soy un extranjero a sus ojos.

Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

16 Llamo a mi siervo y no me responde. Le ruego con la boca.

Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

17 Mi aliento es ofensivo para mi esposa. Soy repugnante para los hijos de mi propia madre.

Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

18 Hasta los niños pequeños me desprecian. Si me levanto, hablan contra mí.

Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

19 Todos mis amigos conocidos me aborrecen. Los que yo amaba se han vuelto contra mí.

V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

20 Mis huesos se pegan a mi piel y a mi carne. He escapado por los pelos.

K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

21 “Tened piedad de mí. Tened piedad de mí, amigos míos, porque la mano de Dios me ha tocado.

Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

22 ¿Por qué me persigues como a Dios? y no están satisfechos con mi carne?

Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

23 “¡Oh, si mis palabras estuvieran ahora escritas! ¡Oh, que estén inscritos en un libro!

Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

24 Que con una pluma de hierro y plomo ¡quedaron grabados en la roca para siempre!

Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

25 Pero en cuanto a mí, sé que mi Redentor vive. Al final, se parará sobre la tierra.

Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

26 Después de que mi piel sea destruida, entonces veré a Dios en mi carne,

A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

27 a quien yo, incluso yo, veré de mi lado. Mis ojos verán, y no como un extraño. “Mi corazón se consume dentro de mí.

Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

28 Si decís: “¡Cómo le vamos a perseguir! porque la raíz del asunto se encuentra en mí,

Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

29 tener miedo de la espada, porque la ira trae los castigos de la espada, para que sepas que hay un juicio”.

Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.