< Salmos 94 >
1 ¡El Señor es un Dios de venganza! Dios de venganza, ¡manifiéstate!
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Levántate, juez de la tierra, y dales a los orgullosos lo que merecen.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 ¿Por cuánto tiempo más, Señor? ¿Por cuánto tiempo más celebrarán los malvados en triunfo?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 ¿Por cuánto tiempo más los dejarás esparcir por ahí sus palabras arrogantes? ¿Por cuánto tiempo más irá por ahí alardeándose esta gente mala?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Señor, ellos aplastan a tu pueblo; oprimen a aquellos que llamas tuyos.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Matan viudas y extranjeros; asesinan huérfanos.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Dicen, “El Señor no puede ver lo que estamos haciendo. El Dios de Israel no nos presta atención”.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Presten atención, ¡Gente necia! Tontos, ¿Cuándo van a entender?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 ¿Creen que el creador del oído no puede oír? ¿Acaso creen que el creador de los ojos no puede ver?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 ¿Creen que el que castiga a todas las naciones no los castigará también? O, ¿Creen que el que les enseña a los seres humanos sobre el conocimiento no sabe nada?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 El Señor conoce los pensamientos de los seres humanos, él sabe que no tienen sentido.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Aquellos que disciplinas son felices, Señor; aquellos a los que enseñas en tu ley.
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Les das paz en los días atribulados, hasta que el pozo esté cavado para atrapar al malo.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Porque el Señor no se rendirá con su pueblo; él no abandonará a los suyos.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 La justicia será basada otra vez en lo que es correcto; los verdaderos de corazón lo apoyarán.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 ¿Quién vino en mi defensa contra los malvados; quién se opuso por mí contra los que hacen el mal?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Si el Señor no me hubiera ayudado, pronto hubiera descendido al silencio de la tierra.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Grité, “¡Mi pie resbala!” y tu gran amor, Señor, me impidió caer.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Cuando mi mente está llena de preocupaciones, tú me confortas y me animas.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 ¿Pueden los jueces injustos realmente estar de tu lado, Señor? ¿Aun cuando su corrupción de la ley causa miseria?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Ellos trabajan juntos para destruir a la gente buena; condenan a gente inocente a muerte.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Pero el Señor me protege como un escudo; mi Señor es la roca que me mantiene a salvo.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Volverá la maldad de los malos sobre ellos; los destruirá por causa de su pecado; el Señor nuestro Dios los destruirá.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.