< Salmos 130 >

1 Un cántico para los peregrinos que van a Jerusalén. Señor, clamo a ti desde lo más profundo de mi dolor.
Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
2 Por favor escucha mi llanto, presta atención a lo que pido.
Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
3 Señor, si guardaras una lista de nuestros pecados, ¿Quién podría escapar de ser condenado?
Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
4 Pero tú eres un Dios perdonador y por eso debes ser respetado.
Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
5 Yo espero en el Señor, espero ansiosamente, porque confío en su palabra.
Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
6 Anhelo que el Señor vuelva, más que los vigilantes añorando el amanecer.
Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
7 Israel, deposita tus esperanzas en el Señor, porque el Señor nos ama con su inmenso amor, y su salvación no conoce límites.
Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
8 Él redimirá a Israel de todos sus pecados.
Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

< Salmos 130 >