< Job 41 >

1 “¿Puedes sacar a Leviatán con un anzuelo? ¿Puedes atarle la boca?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 ¿Puedes pasar una cuerda por su nariz? ¿Puedes pasarle un anzuelo por la mandíbula?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 ¿Te rogará que lo dejes ir? ¿O te hablará suavemente?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 ¿Hará un contrato contigo? ¿Acepta ser tu esclavo para siempre?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 ¿Jugarás con él como con un pájaro? ¿Le pondrás una correa para tus chicas?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 ¿Decidirán tus socios comerciales un precio para él y lo repartirán entre los mercaderes?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 ¿Pueden atravesar su piel con muchos arpones, su cabeza con lanzas de pesca?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Si lo agarraras, ¡imagina la batalla que tendrías! ¡No volverías a hacerlo!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Cualquier esperanza de capturarlo es una tontería. Cualquiera que lo intente será arrojado al suelo.
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Ya que nadie tiene el valor de provocar al Leviatán, ¿quién se atrevería a enfrentarse a mí?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 ¿Quién se ha enfrentado a mí con alguna reclamación que deba pagar? Todo lo que hay bajo el cielo me pertenece.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 “Permítanme hablarles del Leviatán: sus poderosas patas y sus gráciles proporciones.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 ¿Quién puede quitarle la piel? ¿Quién puede penetrar su doble armadura?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 ¿Quién puede abrir sus mandíbulas? Sus dientes son aterradores.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Su orgullo son sus hileras de escamas, cerradas con fuerza.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Sus escamas están tan juntas que el aire no puede pasar entre ellas.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Cada escama se adhiere a la siguiente; se cierran entre sí y nada puede penetrar en ellas.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Cuando estornuda, brilla la luz. Sus ojos son como el sol naciente.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 De su boca salen llamas y chispas de fuego.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 De sus fosas nasales sale humo, como el vapor de una caldera sobre un fuego de cañas.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Su aliento prende fuego al carbón mientras las llamas salen de su boca.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Su cuello es poderoso, y todos los que se enfrentan a él tiemblan de terror.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Su cuerpo es denso y sólido, como si estuviera hecho de metal fundido.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Su corazón es duro como una piedra de molino.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Cuando se levanta, incluso los poderosos se aterrorizan; retroceden cuando se agita.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Las espadas rebotan en él, al igual que las lanzas, los dardos y las jabalinas.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 El hierro es como la paja y el bronce es como la madera podrida.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Las flechas no pueden hacerle huir; las piedras de las hondas son como trozos de rastrojo.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Los garrotes son también como rastrojos; se ríe del ruido de las lanzas que vuelan.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Sus partes inferiores están cubiertas de puntas afiladas como ollas rotas; cuando se arrastra por el barro deja marcas como un trillo.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Revuelve el mar como el agua en una olla hirviendo, como un cuenco humeante cuando se mezcla el ungüento.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Deja tras de sí una estela reluciente, como si el mar tuviera cabellos blancos.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 No hay nada en la tierra como él: una criatura que no tiene miedo.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Mira con desprecio a todas las demás criaturas. Es el más orgulloso de todos”.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.

< Job 41 >