< Job 21 >
2 “Por favor, escuchen atentamente lo que digo; eso sería un consuelo que podrían darme.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Tengan paciencia conmigo; déjenme hablar. Después de que haya habladao, pueden seguir burlándose de mí.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 ¿Me estoy quejando de la gente? Por supuesto que no. ¿Por qué no debería estar impaciente?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Mírenme. ¿No están horrorizados? Tápense la boca con la mano en señal de asombro.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Cada vez que pienso en lo que me ha pasado me horrorizo y tiemblo de miedo.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 “¿Por qué siguen viviendo los malvados, que envejecen y son cada vez más poderosos?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Sus hijos están con ellos; ven crecer a sus nietos.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Viven en sus casas con seguridad; no tienen miedo. Dios no usa su vara para golpearlos.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Sus toros siempre crían con éxito; sus vacas paren terneros y no abortan.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Sacan a jugar a sus pequeños como si fueran corderos; sus niños bailan alrededor.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Cantan acompañados de la pandereta y la lira; celebran con la música de la flauta.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Viven felices y bajan al sepulcro en paz. (Sheol )
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol )
14 Sin embargo, le dicen a Dios: ‘¡Vete lejos! No queremos saber nada de ti.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 ¿Quién se cree el Todopoderoso para que le sirvamos como esclavos? ¿Qué beneficio hay para nosotros si le oramos?’
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Esa gente cree que hace su propia fortuna, pero yo no acepto su forma de pensar.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 “Cuántas veces se apaga la lámpara de los malvados? ¿Cuántas veces les sobreviene el desastre? ¿Cuántas veces castiga Dios a los impíos en su cólera?
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 ¿Son arrastrados como paja en el viento? ¿Viene un tornado y se los lleva?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Algunos dicen: ‘Dios guarda el castigo de la gente para sus hijos’. Pero yo digo: ‘Dios debería castigar a esas personas para que aprendan de ello’.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Que ellos mismos vean su destrucción y beban profundamente de la ira de Dios.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Porque no les importará lo que les ocurra a sus familias una vez que hayan muerto.
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 “¿Puede alguien enseñarle a Dios algo que no sepa ya, puesto que él es quien juzga incluso a los seres celestiales?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Una persona muere con buena salud, totalmente cómoda y segura.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Su cuerpo está gordo por haber comido bien; sus huesos aún son fuertes.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Otro muere después de una vida miserable sin haber experimentado la felicidad.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Sin embargo, ambos son enterrados en el mismo polvo; son tratados de igual manera en la muerte, comidos por los gusanos.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 “Sé lo que piensan y sus planes para hacerme mal.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Pueden preguntarme: ‘¿Dónde está la casa del gran hombre? ¿Dónde está el lugar donde viven los malvados?’
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 ¿No le han preguntado a los viajeros? ¿No le prestan atención a lo que dicen?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 La gente malvada se salva en tiempos de desastre; es rescatada del día del juicio.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 ¿Quién cuestiona sus acciones? ¿Quién les paga por lo que han hecho?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Cuando finalmente mueren y son llevados al cementerio, su tumba está custodiada. La tierra de la tumba los cubre suavemente.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Todo el mundo asiste a sus funerales; una enorme procesión de gente viene a presentar sus últimos respetos.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 ¿Por qué tratan de consolarme con tonterías? Sus respuestas no son más que una sarta de mentiras!”
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.