Salmos 109
1 Al maestro de coro. De David. Salmo. Oh Dios, Gloria mía, no enmudezcas,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 porque bocas impías y dolosas se han abierto contra mí y me hablan con lengua pérfida.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 Me asedian con odiosos discursos, me combaten sin motivo.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Por lo que me debieran amar, me acusan, y yo hago oración.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 Me devuelven mal por bien, y odio a cambio de mi amor.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Ponlo bajo la mano de un impío, con el acusador a su derecha.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 Cuando se le juzgue, salga condenado, y su oración sea pecado.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Acórtense sus días, y otro reciba su ministerio.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Que sus hijos queden huérfanos y viuda su mujer.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Anden sus hijos mendigando, errantes, arrojados de sus casas destruidas.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 El usurero aseche todos sus bienes, y sea presa de los extraños el fruto de su trabajo.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Nadie le muestre misericordia y ninguno se compadezca de sus huérfanos.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Sea su posteridad entregada al exterminio, extíngase su nombre en la primera generación.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 La culpa de sus padres sea recordada [por Yahvé], y el pecado de su madre no se borre.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Estén siempre ante los ojos de Yahvé, para que Él quite de la tierra su memoria;
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 pues no pensó en usar de misericordia, sino que persiguió al infortunado, al pobre, al afligido de corazón, para darle el golpe de muerte.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Amó la maldición. ¡Cáigale encima! No quiso la bendición. ¡Apártese de él!
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Se revistió de maldición como de una túnica; y le penetró como agua en sus entrañas, y como aceite en sus huesos.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Séale como manto que lo cubra, y como cinto con que siempre se ciña.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Tal pago tengan [de Yahvé] los que me acusan y los que profieren maldiciones contra mí.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Mas Tú, Yahvé, Señor mío, haz conmigo según la gloria de tu Nombre; sálvame, pues tu bondad es misericordiosa.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Porque yo soy un infortunado y pobre, y llevo en mí el corazón herido.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 Como sombra que declina, me voy desvaneciendo; soy arrojado como la langosta.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 Mis rodillas vacilan, debilitadas por el ayuno, y mi carne, enflaquecida, desfallece.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 Y he venido a ser el escarnio de ellos; me miran, y hacen meneos de cabeza.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Ayúdame, Yahvé, Dios mío, sálvame conforme a tu misericordia.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 Y sepan que aquí está tu mano, y que eres Tú, Yahvé, quien lo ha hecho.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Que ellos maldigan, pero Tú bendíceme. Véanse confundidos los que contra mí se levantan, mas alégrese tu siervo.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Sean cubiertos de ignominia los que me acusan, y envueltos en su confusión como en un manto.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 Mi boca rebosará de alabanzas a Yahvé; en medio de la gran multitud cantaré sus glorias;
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 porque Él se mantuvo a la derecha de este pobre para salvarlo de sus jueces.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
