< Proverbios 1 >

1 Proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 para aprender sabiduría e instrucción, para entender las palabras sensatas;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 para instruirse en la sabiduría, en la justicia, equidad y rectitud;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 para enseñar discernimiento a los sencillos, y a los jóvenes conocimientos y discreción.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Escuche el sabio y acrecerá en saber. El hombre inteligente adquirirá maestría
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 en entender las parábolas y su sentido misterioso, las sentencias de los sabios y sus enigmas.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El temor de Yahvé es el principio de la sabiduría; solo los insensatos desprecian la sabiduría y la doctrina.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Escucha, hijo mío, la instrucción de tu padre; y no deseches las enseñanzas de tu madre.
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Serán una corona de gracia para tu cabeza, un collar para tu cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los malvados quieren seducirte, no les des oído;
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 si te dicen: “Ven con nosotros; pongamos asechanzas a la vida ajena, tendamos por mero antojo celadas al inocente;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 traguémoslos vivos, como el sepulcro, enteros, como los que descienden a la fosa; (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 y hallaremos preciosas riquezas, henchiremos de despojos nuestras casas.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Echa tu suerte con nosotros; sea una sola la bolsa de todos nosotros.”
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Hijo mío, no sigas sus caminos; aparta tu pie de sus senderos;
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 porque sus pies corren al mal, van presurosos a derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 En vano se tiende la red ante los ojos de los pájaros;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 mas ellos arman asechanzas a su propia sangre, traman maquinaciones contra su propia vida.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tal es la senda de los codiciosos de ganancia, quita la vida a los propios dueños.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sabiduría clama en las calles, en las plazas levanta su voz;
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 llama donde hay más concurso de gente, en las puertas de la ciudad expone su doctrina:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 ¿Hasta cuándo, oh necios, amaréis la necedad? ¿Hasta cuándo los burladores se deleitarán en burlas, y odiarán los fatuos la sabiduría?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Volveos para (oír) mi instrucción, y derramaré sobre vosotros mi espíritu, quiero enseñaros mis palabras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Os convidé y no respondisteis, tendí mis manos, y nadie prestó atención;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 rechazasteis todos mis consejos, y ningún caso hicisteis de mis amonestaciones.
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Por eso también yo me reiré de vuestra calamidad, y me burlaré cuando os sobrevenga el espanto,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 cuando os sobrevenga cual huracán el terror, cuando caiga sobre vosotros, como torbellino, la calamidad, y os acometan la angustia y la tribulación.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, y no les responderé; madrugarán a buscarme, y no me hallarán,
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 por cuanto aborrecieron la instrucción y abandonaron el temor de Dios,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 no amando mi consejo, y desdeñando mis exhortaciones.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Comerán los frutos de su conducta, y se saciarán de sus propios consejos.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Porque la indocilidad lleva a los necios a la muerte, y la prosperidad de los insensatos es causa de su ruina.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mas el que me escucha, habitará seguro, y vivirá tranquilo sin temer el mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

< Proverbios 1 >