Proverbios 29
1 El que a pesar de la corrección endurece la cerviz, será quebrantado de improviso y sin remedio.
Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Cuando aumenta el número de los justos se goza el pueblo, mas si los malos llegan al poder, el pueblo gime.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 El que ama la sabiduría alegra a su padre; quien frecuenta rameras, disipa sus bienes.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Por medio de la justicia, el rey cimenta el estado, pero el que cede al cohecho, lo arruina.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 El que adula a su prójimo, le tiende una red a sus pies.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 La prevaricación del malvado le es un lazo, en tanto que el justo canta alegremente.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 El justo estudia la causa del pobre, el impío se hace el desentendido.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Los altaneros alborotan una ciudad; los sabios aplacan los ánimos agitados.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Si un sabio disputa con un necio, ora se enoje ora se ría, no habrá paz.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Los hombres sanguinarios odian al íntegro, mientras los justos procuran defenderlo.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 El necio desfoga toda su ira; el sabio la enfrena y la apacigua.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 El príncipe que da oído a palabras mentirosas, no tendrá sino servidores malos.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Frente al pobre está el opresor; y es Yahvé quien alumbra los ojos de entrambos.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Un rey que juzga con justicia a los pobres, hace estable su trono para siempre.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 La vara y la corrección dan sabiduría, el muchacho mimado es la vergüenza de su madre.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Creciendo el número de los malos, crecen los crímenes, pero los justos verán la ruina de ellos.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Corrige a tu hijo, y será tu consuelo, y las delicias de tu alma.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Faltando la palabra profética, el pueblo anda sin rienda; ¡dichoso el que observa la Ley!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 El esclavo no se corrige con solas palabras; comprende bien, pero no cumple.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 ¿Has visto a un hombre que habla precipitadamente? más que de él espera de un loco.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 El que mima a su esclavo desde la niñez, al fin lo encontrará contumaz.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 El hombre colérico provoca peleas, y el violento cae en muchos pecados.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 La soberbia humilla al hombre, mas el humilde de espíritu será ensalzado.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 El cómplice de un ladrón odia su propia vida, pues oye la maldición y no dice nada.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Quien teme al hombre, se prepara un lazo, pero el que confía en Yahvé será puesto en salvo.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Muchos buscan el favor del príncipe; pero es Yahvé quien juzga a cada uno.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Abominación de los justos es el hombre malvado, y abominación de los malvados quien procede rectamente.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
