Efežanom 5
1 Bodite torej posnemalci Bogá, kakor otroci ljubljeni,
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 In živite v ljubezni, kakor je tudi Kristus ljubil nas, in se je dal za nas kakor daritev in žrtev Bogu v prijetno dišavo.
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 Kurbarija pa in sleherna nečistost ali lakomnost naj se še imenuje ne med vami, kakor se spodobi svetim;
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 In nesramnost in blebetanje ali norčevanje, kar je nespodobno, temveč zahvaljevanje.
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 To namreč veste, da nobeden kurbir, ali nečistnik, ali lakomnik, kateri je malikovalec, nima dedščine v kraljestvu Kristusovem in Božjem;
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Nihče vas ne varaj s praznimi besedami; kajti za to prihaja jeza Božja na nepokorščine sinove.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Ne bodite torej deležniki njih!
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Bili ste namreč nekdaj temà, zdaj pa svetloba Gospodu: kakor svetlobe otroci živite;
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 (Kajti sad Duha je v sleherni dobroti in pravičnosti in resnici);
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 In presojajte, kaj je po volji Gospodu.
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 In ne udeležujte se nerodovitnih del temé; temveč še grajajte jih;
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Kar namreč skrivàj počenjajo, grdó je praviti samo.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Vse to pa, kar graja svetloba, razodene se; kajti vse razodeto je svetloba;
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 Za to pravi: "Zbúdi se, ki spiš, in vstani izmed mrtvih, in prisvetil ti bode Kristus."
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Glejte torej, da živite skrbno, ne kakor ne modri, nego kakor modri;
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 In skrbno rabite čas, ker dnevi so hudi.
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Zatorej ne bodite nespametni, nego umeči, kaj je volja Gospodova.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 In ne upijanjajte se z vinom, v katerem je zapravljivost, temuč napolnjujte se v Duhu,
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 Govoreč med seboj v psalmih, slavospevih in pesmah duhovnih, pojóč in prepevajoč v srcu svojem Gospodu,
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 Zahvaljujoč se vedno za vse v imenu Gospoda našega Jezusa Kristusa Bogu in očetu,
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Pokorni si med seboj v strahu Božjem.
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Žene, svojim možém bodite pokorne, kakor Gospodu;
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 Kajti mož je glava ženi, kakor tudi Kristus glava občini, in on je rešenik telesa.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 Ali kakor je občina pokorna Kristusu, tako tudi žene svojim možém v vsem.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 Možje, ljubite žene svoje, kakor je tudi Kristus ljubil občino, in je sebe dal zanjo,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 Da jo posveti, očistivši v kopelji vode v besedi,
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 Da si jo pripravi slavno občino, brez madeža ali gube ali kaj enakega, nego da bode sveta in brezmadežna.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 Tako so možjé dolžni ljubiti žene, kakor telesa svoja. Kdor ljubi ženo svojo, ljubi sebe;
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 Kajti nihče ni nikoli sovražil svojega mesa, nego hrani in goji ga, kakor tudi Gospod občino;
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 Ker udje smo telesa njegovega, iz mesa njegovega in iz kosti njegovih.
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 "Za to bode človek zapustil očeta svojega in mater in držal se žene svoje, in oba bodeta v eno meso."
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 Ta skrivnost je velika; jaz pa pravim za Kristusa in za občino.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Ali tudi vi posamezni, vsak naj ljubi ženo svojo tako kakor sebe; žena pa bój se moža.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
