Psalmi 94
1 Oh Gospod Bog, ki mu pripada maščevanje, oh Bog, ki mu pripada maščevanje, pokaži se.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Dvigni se, ti sodnik zemlje; povrni nagrado ponosnim.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Gospod, doklej bodo zlobni, doklej bodo zlobni slavili zmago?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Kako dolgo bodo izgovarjali in govorili trde stvari in se bahali vsi delavci krivičnosti?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Tvoje ljudstvo razbijajo na koščke, oh Gospod in prizadevajo tvojo dediščino.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Ubijajo vdovo in tujca in morijo osirotele.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Vendar pravijo: » Gospod nas ne bo videl niti Bog Jakobov tega ne bo upošteval.«
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Razumite, vi brutalni izmed ljudstva, in vi bedaki, kdaj boste modri?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Kdor je zasadil uho, da ne bi slišal? Kdor je oblikoval oko, da ne bi videl?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Kdor kaznuje pogane, da ne bi grajal? Kdor uči človeka spoznanja, da ne bi vedel?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Gospod pozna človekove misli, da so le-te ničevost.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Blagoslovljen je človek, ki ga karaš, oh Gospod in ga učiš iz svoje postave,
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 da mu lahko daš počitek od dni nadloge, dokler ni izkopana jama za zlobnega.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Kajti Gospod ne bo zavrgel svojega ljudstva niti ne bo zapustil svoje dediščine.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Toda sodba se bo vrnila k pravičnosti in vsi iskreni v srcu ji bodo sledili.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Kdo se bo zame dvignil zoper hudodelce? Ali kdo bo zame vstal zoper delavce krivičnosti?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Če Gospod ne bi bil moja pomoč, bi moja duša skoraj prebivala v tišini.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Ko sem rekel: »Moje stopalo zdrsuje, me je podpiralo tvoje usmiljenje, oh Gospod.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 V množici mojih misli znotraj mene tvoje tolažbe razveseljujejo mojo dušo.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Mar bo prestol krivičnosti, ki z uzakonitvijo snuje vragolijo, imel družbo s teboj?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Skupaj se zbirajo zoper dušo pravičnega in obsojajo nedolžno kri.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Toda Gospod je moja obramba in moj Bog je skala mojega zatočišča.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Nadnje bo privedel njihovo lastno krivičnost in odsekal jih bo v njihovi lastni zlobnosti; da, Gospod, naš Bog, jih bo odsekal.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
