Psalmi 82

1 Bog stoji v skupnosti mogočnih, sodi med bogovi.

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

2 »Doklej boste nepravično sodili in sprejemali zunanjost zlobnih? (Sela)

Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)

3 Branite revne in osirotele, ravnajte pravično prizadetim in pomoči potrebnim.

Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

4 Osvobodite uboge in pomoči potrebne, odstranite jih iz roke zlobnih.«

Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

5 Ne vedo niti ne bodo razumeli, hodijo v temi. Vsi temelji zemlje so izven naravnega reda.

Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

6 Rekel sem: »Vi ste bogovi in vsi izmed vas ste otroci Najvišjega.

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

7 Vendar boste umrli kakor ljudje in padli kakor kdo izmed princev.«

A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

8 Vstani, oh Bog, sodi zemljo, kajti ti boš podedoval vse narode.

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.