Psalmi 73
1 Resnično, Bog je dober do Izraela, torej tistim, ki so čistega srca.
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 Toda kar se mene tiče, so moja stopala skoraj odšla, moji koraki so malodane spodrsnili.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 Kajti bil sem nevoščljiv nad nespametnimi, ko sem videl uspevanje zlobnih.
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 Kajti v njihovi smrti ni vezi, vendar je njihova moč trdna.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 Niso v stiski, kakor drugi ljudje niti niso trpinčeni kakor drugi ljudje.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Zato jih ošabnost obdaja naokoli kakor veriga, nasilje jih pokriva kakor obleka.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Njihove oči izstopajo z mastnostjo. Imajo več, kot si lahko želi srce.
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 Izprijeni so in glede zatiranja govorijo zlobno, govorijo vzvišeno.
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 Svoja usta postavljajo zoper nebesa in njihov jezik hodi po zemlji.
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 Zato se njegovo ljudstvo vrača sèm in iztisnjene so jim polne čaše vode.
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 Pravijo: »Kako Bog ve? In ali je znanje v Najvišjem?«
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Glej, to so brezbožni, ki uspevajo v svetu, povečujejo se v bogastvih.
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 Resnično sem zaman očistil svoje srce in svoje roke umil v nedolžnosti.
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 Kajti ves dan sem bil trpinčen in kaznovan vsako jutro.
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 Če rečem: »Govoril bom na ta način, « glej, bi se pregrešil zoper rod tvojih otrok.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 Ko sem premišljeval, da to spoznam, je bilo zame preveč boleče,
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 dokler nisem odšel v Božje svetišče, potem sem razumel njihov konec.
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Zagotovo si jih postavil na spolzke kraje, podiraš jih v uničenje.
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Kako so v hipu privedeni v opustošenje! Popolnoma so použiti s strahotami.
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Kakor sanje, ko se nekdo zbudi; tako boš, oh Gospod, ko se zbudiš, preziral njihovo podobo.
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Tako je bilo moje srce užaloščeno in v svoji notranjosti sem bil zboden.
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 Tako nespameten sem bil in neveden. Pred teboj sem bil kakor žival.
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 Kljub temu sem nenehno s teboj. Prijel si me za mojo desnico.
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 Usmerjal me boš s svojim nasvetom in potem me sprejmi v slavo.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Koga imam v nebesih razen tebe? In nikogar ni na zemlji, ki si ga želim poleg tebe.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 Moje meso in moje srce odpovedujeta, toda Bog je moč mojega srca in moj delež na veke.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 Kajti glej, tisti, ki so daleč od tebe, se bodo pogubili. Uničil si vse tiste, ki z vlačuganjem gredo od tebe.
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 Toda zame je dobro, da se približam Bogu. Svoje trdno upanje sem položil v Gospoda Boga, da bom lahko oznanjal vsa tvoja dela.
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
