< Psalmi 5 >
1 Pazljivo prisluhni mojim besedam, oh Gospod, preudari moje premišljevanje.
Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.
2 Prisluhni glasu mojega klica, moj Kralj in moj Bog. Kajti k tebi bom molil.
Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.
3 Zjutraj boš slišal moj glas, oh Gospod, zjutraj bom svojo molitev usmeril k tebi in pogledal bom kvišku.
Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.
4 Kajti ti nisi Bog, ki ima veselje v zlobnosti. Niti zlo ne bo prebivalo s teboj.
Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
5 Nespametni ne bo obstal v tvojem pogledu. Ti sovražiš vse delavce krivičnosti.
Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.
6 Uničil boš te, ki govorijo laž. Gospodu se bodo gnusili krvoločni in varljivi ljudje.
Zatratíš mluvící lež. Èlověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
7 Toda kar se mene tiče, bom prišel v tvojo hišo v mnoštvu tvojega usmiljenja. In v tvojem strahu bom oboževal k tvojemu svetemu templju.
Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
8 Vodi me, oh Gospod, v svoji pravičnosti, zaradi mojih sovražnikov, svojo pot izravnaj pred mojim obrazom.
Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
9 Kajti v njihovih ustih ni zvestobe, njihov notranji del je sama zlobnost, njihovo grlo je odprt mavzolej, laskajo s svojim jezikom.
Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.
10 Uniči jih, oh Bog, naj padejo po svojih lastnih nasvetih, izženi jih v množico njihovih prestopkov, kajti uprli so se zoper tebe.
Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
11 Vendar pa naj se veselijo vsi tisti, ki svoje trdno upanje polagajo vate. Naj vedno vzklikajo od veselja, ker jih ti braniš. Naj se tudi tisti, ki ljubijo tvoje ime, radostijo v tebi.
A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.
12 Kajti ti, Gospod, boš blagoslovil pravičnega, kakor s ščitom ga hočeš obdati z naklonjenostjo.
Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.