Psalmi 14

1 Bedak je rekel v svojem srcu: »Ni Boga.« Izprijeni so, počeli so gnusna dela, nikogar ni, ki dela dobro.

Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 Gospod je pogledal dol z neba na človeške otroke, da vidi, ali obstaja kdorkoli, ki je razumel in išče Boga.

Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 Vsi so odšli vstran, vsi skupaj so postali pokvarjeni. Nikogar ni, ki dela dobro, ne, niti enega ni.

Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 Mar vsi delavci krivičnosti nimajo spoznanja? Ki žro moje ljudstvo, kakor jedo kruh, pa ne kličejo h Gospodu?

Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 Bili so v velikem strahu, kajti Bog je z rodom pravičnih.

Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 Sramotili ste nasvet siromašnega, zato ker je Gospod njegovo pribežališče.

Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 Oh, da bi Izraelova rešitev duš prišla iz Siona! Ko Gospod privede nazaj ujete svojega ljudstva, se bo Jakob veselil in Izrael bo vesel.

Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.