Psalmi 126

1 Ko je Gospod ponovno obrnil ujetništvo Siona, smo bili podobni tem, ki sanjajo.

Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

2 Tedaj so bila naša usta napolnjena s smehom in naš jezik s petjem. Tedaj so med pogani govorili: » Gospod je zanje storil velike stvari.«

Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

3 Gospod je za nas storil velike stvari, česar smo veseli.

Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

4 Ponovno obrni naše ujetništvo, oh Gospod, kakor vodotoke na jugu.

Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

5 Tisti, ki sejejo s solzami, bodo želi z veseljem.

Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

6 Kdor hodi naprej in joka in prinaša dragoceno seme, bo brez dvoma ponovno prišel z veseljem, nesoč svoje snope s seboj.

Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.