< Pregovori 26 >

1 Kakor sneg poleti in kakor dež ob času žetve, tako se čast ne poda bedaku.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Kakor ptica s potepanjem, kakor lastovka z letenjem, tako prekletstvo brez razloga ne bo prišlo.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Bič za konja, uzda za osla in palica za hrbet bedaka.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Bedaku ne odgovori glede na njegovo neumnost, da ne bi bil tudi ti podoben njemu.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Odgovori bedaku glede na njegovo neumnost, da on ne bi bil moder v svoji lastni domišljavosti.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Kdor pošilja sporočilo po roki bedaka, si odseka stopala in pije škodo.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Nogi hromega nista enaki; takšna je prispodoba v ustih bedakov.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Kakor kdor poveže kamen v pračo, tak je, kdor daje čast bedaku.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Kakor gre trn v roko pijanca, taka je prispodoba v ustih bedakov.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Velik Bog, ki je ustvaril vse stvari, nagrajuje tako bedaka kakor prestopnike.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Kakor se pes vrača k svojemu izbljuvku, tako se bedak vrača k svoji neumnosti.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Ali vidiš modrega človeka v njegovi lastni domišljavosti? Več upanja je za bedaka kakor zanj.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Len človek pravi: » Tam je lev na poti, lev je na ulicah.«
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Kakor se vrata obračajo na svojih tečajih, tako se leni na svoji postelji.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Leni skriva svojo roko v svojem naročju, žalosti ga, da jo ponovno prinese k svojim ustom.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Lenuh je modrejši v svoji lastni domišljavosti, kakor sedem mož, ki lahko izkažejo razlog.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Kdor gre mimo in se vmešava v prepir, ki mu ne pripada, je podoben tistemu, ki psa zgrabi za ušesa.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Kakor zmešan človek, ki meče kose tlečega lesa, puščice in smrt,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 tak je človek, ki zavaja svojega bližnjega in pravi: »Ali nisem na zabavi?«
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Kjer ni nobenega lesa, tam ogenj poide. Tako, kjer ni tožljivca, prepir preneha.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Kakor je oglje za vročo žerjavico in drva za ogenj, tako je prepirljiv človek za podžiganje prepira.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Besede tožljivca so kakor rane in gredo navzdol v najnotranjejše dele trebuha.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Goreče ustnice in zlobno srce sta podobna črepinji, pokriti s srebrovo žlindro.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Kdor sovraži, prikriva s svojimi ustnicami in znotraj sebe shranjuje prevaro;
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 kadar govori lepo, mu ne verjemi, kajti sedem ogabnosti je v njegovem srcu.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Čigar sovraštvo je pokrito s prevaro, bo njegova zlobnost razkazana pred celotno skupnostjo.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Kdorkoli koplje jamo, bo padel vanjo, in kdor vali kamen, se bo le-ta vrnil nadenj.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Lažniv jezik sovraži tiste, ki so prizadeti z njim in prilizovanje ust dela propad.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

< Pregovori 26 >