< Pregovori 24 >
1 Ne bodi nevoščljiv zlobnim niti si ne želi biti z njimi.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Kajti njihovo srce razmišlja uničenje in njihove ustnice govorijo o vragoliji.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Z modrostjo je hiša zgrajena in z razumevanjem je utrjena
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 in po spoznanju bodo sobe napolnjene z vsemi dragocenimi in prijetnimi bogastvi.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Moder človek je močan, da, človek spoznanja povečuje moč.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Kajti po modrem nasvetu boš vojskoval svojo vojno, in v množici svetovalcev je varnost.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Modrost je za bedaka previsoka, on svojih ust ne odpira v velikih vratih.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Kdor snuje delati zlo, bo imenovan [za] pogubno osebo.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Misel nespametnosti je greh in posmehljivec je ogabnost ljudem.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Če na dan nadloge slabiš, je tvoja moč majhna.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Če opustiš osvoboditi tiste, ki so potegnjeni v smrt in tiste, ki so pripravljeni, da bodo umorjeni,
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 če rečeš: »Glej, tega nismo vedeli, « mar ne bo tisti, ki preudarja srce, to premislil? In tisti, ki varuje tvojo dušo, mar tega ne ve? Mar ne bo vsakemu človeku povrnil glede na njegova dela?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Moj sin, jej med, ker je dober in satovje, ki je sladko tvojemu okusu.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Takšno bo spoznanje modrosti tvoji duši, ko jo najdeš, potem bo nagrada in tvoje pričakovanje ne bo prekinjeno.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Ne preži v zasedi, oh zlobni človek, zoper prebivanje pravičnega, ne pokvari njegovega počivališča,
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 kajti pravičen človek pade sedemkrat in ponovno vstane, toda zlobni bo padel v vragolijo.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Ne veseli se, kadar tvoj sovražnik pada in naj tvoje srce ne bo veselo, ko se spotika,
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 da ne bi tega videl Gospod in ga to razžali in svoj bes odvrne od njega.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Ne razburjaj se zaradi hudobnih ljudi niti ne bodi nevoščljiv na zlobne,
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 kajti nobene nagrade ne bo za hudobnega človeka, sveča zlobnih bo ugasnjena.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Moj sin, boj se Gospoda in kralja in nič ne imej s tistimi, ki so nagnjeni k spremembi,
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 kajti njihova katastrofa bo nenadoma vstala in kdo pozna njihov propad?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Tudi te stvari pripadajo modremu. Ni se dobro ozirati na osebe na sodbi.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Kdor zlobnemu pravi: »Ti si pravičen, « njega bo ljudstvo preklinjalo, narodi ga bodo prezirali,
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 toda tistim, ki ga oštevajo, bo veselje in nadnje bo prišel dober blagoslov.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Vsak človek bo poljubil ustnice tistega, ki daje pravilen odgovor.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Pripravi svoje delo zunaj in pripravi, [da] ti ustreza na polju in potem zgradi svojo hišo.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Ne bodi brez razloga priča zoper svojega bližnjega in s svojimi ustnicami ne zavajaj.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Ne reci: »Tako mu bom storil, kakor je on storil meni. Človeku bom povrnil glede na njegovo delo.«
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Šel sem mimo polja lenega in mimo vinograda človeka brez razumevanja
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 in glej, vse je bilo preraslo s trnjem in koprive so pokrile njegovo obličje in njegov kamniti zid je bil porušen.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Potem sem videl in to dobro preudaril, pogledal sem na to in prejel poučevanje.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Še malo spanja, malo dremanja, malo prekrižanih rok za spanje,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 tako bo tvoja revščina prišla kakor nekdo, ki se klati in tvoja potreba kakor oborožen človek.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.