< Pregovori 18 >
1 Preko želje človek, ki je samega sebe oddvojil, išče in se vmešava z vso modrostjo.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Bedak nima veselja v razumevanju, temveč da njegovo srce lahko odkrije samo sebe.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Kadar prihaja zlobni, potem prihaja tudi zaničevanje in s sramoto graja.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Besede iz človekovih ust so kakor globoke vode in vrelec modrosti kakor tekoč potok.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ni dobro sprejeti osebo zlobnega, da pravičnega zruši na sodbi.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Bedakove ustnice vstopajo v spor in njegova usta kličejo za udarci.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Bedakova usta so njegovo uničenje in njegove ustnice so zanka njegovi duši.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Besede tožljivca so kakor rane in gredo navzdol v najnotranjejše dele trebuha.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Tudi tisti, ki je len v svojem delu, je brat tistemu, ki je velik kvarilec.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Gospodovo ime je močan stolp, pravični priteče vanj in je varen.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Bogataševo premoženje je njegovo močno mesto in kakor visoko obzidje v njegovi lastni domišljavosti.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Pred uničenjem je človekovo srce ošabno in pred častjo je ponižnost.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Kdor odgovarja zadevo, preden jo sliši, mu je to neumnost in sramota.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Človekov duh bo podpiral njegovo šibkost, toda kdo lahko prenaša ranjenega duha?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Srce razsodnega pridobiva spoznanje, uho modrega pa išče spoznanje.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Človekovo darilo zanj pripravlja prostor in ga prinaša pred velike ljudi.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Kdor je prvi v svoji lastni zadevi, je videti pravičen, toda prihaja njegov sosed in ga preiskuje.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Žreb povzroča sporom, da se ustavijo in razdeljuje med mogočnimi.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Užaljenega brata je težje pridobiti kakor močno mesto in njihovi spori so podobni grajskim zapahom.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Človekov trebuh bo potešen s sadom svojih ust in nasičen bo z donosom svojih ustnic.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Smrt in življenje sta v oblasti jezika in tisti, ki ga ljubijo, bodo jedli od njegovega sadu.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Kdorkoli najde ženo, najde dobro stvar in dosega naklonjenost od Gospoda.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Ubogi uporablja rotenja, toda bogataš odgovarja surovo.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Človek, ki ima prijatelje, se mora kazati prijatelja in obstaja prijatelj, ki se drži bližje kakor brat.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.