Pregovori 16
1 Priprave srca v človeku in odgovor z jezika sta od Gospoda.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Vse človekove poti so čiste v njegovih lastnih očeh, toda Gospod tehta duhove.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Svoja dela izroči Gospodu in tvoje misli bodo uspele.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Gospod je vse stvari naredil zase, da, celo zlobne za dan zla.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Kdorkoli, ki je v srcu ponosen, je ogabnost Gospodu. Čeprav se roka rokuje z roko, on ne bo nekaznovan.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Z usmiljenjem in resnico je krivičnost očiščena in s strahom pred Gospodom ljudje odidejo od zla.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Kadar človekove poti ugajajo Gospodu, on celo njegove sovražnike pripravi, da so v miru z njim.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Boljše je malo s pravičnostjo, kakor velika poplačila brez pravice.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Človekovo srce snuje svojo pot, toda Gospod usmerja njegove korake.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Božanska razsodba je na kraljevih ustnicah, njegova usta ne grešijo na sodbi.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Pravična utež in tehtnica sta Gospodovi, vse uteži iz torbe so njegovo delo.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Zagrešiti zlobnost je kraljem ogabnost, kajti prestol je utrjen s pravičnostjo.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Pravične ustnice so kraljem veselje in ljubijo tistega, ki govori resnico.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Kraljev bes je kakor poslanci smrti, toda moder človek ga bo pomiril.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 V svetlobi kraljevega obličja je življenje in njegova naklonjenost je kakor oblak poznega dežja.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Kako mnogo bolje je pridobiti modrost kakor zlato! In toliko bolje izbrati pridobivanje razumevanja kakor srebro!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Glavna cesta iskrenega je, da odide od zla, kdor varuje svojo pot, ohranja svojo dušo.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Ponos gre pred uničenjem in ošaben duh pred padcem.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Bolje je biti ponižnega duha s ponižnimi, kakor deliti plen s ponosnimi.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Kdor modro ravna z zadevo, bo našel dobro in kdorkoli zaupa v Gospoda, je srečen.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Moder v srcu bo imenovan razsoden in ljubkost ustnic povečuje znanje.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Razumevanje je vrelec življenja tistemu, ki ga ima, toda poučevanje bedakov je neumnost.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Srce modrega poučuje njegova usta in dodaja učenje njegovim ustnicam.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Prijetne besede so kakor satovje, sladke duši in zdravje kostem.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Je pot, ki se zdi človeku pravilna, toda njen konec so poti smrti.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Kdor se trudi, se trudi zase, kajti njegova usta to od njega nujno potrebujejo.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Brezbožen človek koplje zlo in na njegovih ustnicah je kakor goreč ogenj.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Kljubovalen človek seje prepir in opravljivec razdvaja glavne prijatelje.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Nasilnež privablja svojega soseda in ga vodi na pot, ki ni dobra.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Zapira svoje oči, da si izmišlja kljubovalne reči, premikanje njegovih ustnic prinaša zlo.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Osivela glava je krona slave, če je ta najdena na poti pravičnosti.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Kdor je počasen za jezo, je boljši kakor mogočen in kdor vlada svojemu duhu kakor tisti, ki zavzema mesto.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Žreb je vržen v naročje, toda njegova celotna razporeditev je od Gospoda.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
