Pregovori 14
1 Vsaka modra ženska gradi svojo hišo, toda nespametna jo ruši s svojimi rokami.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Kdor hodi v svoji poštenosti, se boji Gospoda, toda kdor je sprevržen na svojih poteh, ga prezira.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 V ustih nespametnih je šiba ponosa, toda ustnice modrih jih bodo varovale.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Kjer ni volov, so jasli čiste, toda mnogo povečanje je z volovsko močjo.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Zvesta priča ne bo lagala, toda kriva priča bo izrekala laži.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Posmehljivec išče modrost, pa je ne najde, toda spoznanje je lahko tistemu, ki razume.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Pojdi izpred prisotnosti nespametnega človeka, kadar v njem ne zaznavaš ustnic spoznanja.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Modrost razsodnega je razumeti svojo pot, toda neumnost bedakov je prevara.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Bedaki se posmehujejo ob grehu, toda med pravičnimi je naklonjenost.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Srce pozna svojo lastno grenkobo in tujec se ne vmešava s svojo radostjo.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Hiša zlobnega bo zrušena, toda šotor iskrenega bo cvetel.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Obstaja pot, ki se zdi človeku prava, toda njen konec so poti smrti.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Celo v smehu je srce žalostno in konec tega veselja je potrtost.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Odpadnik v srcu bo nasičen s svojimi lastnimi potmi, dober človek pa bo zadovoljen sam od sebe.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Naivnež verjame vsaki besedi, toda razsoden človek dobro pazi na svojo hojo.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Moder človek se boji in se oddaljuje od zla, toda bedak besni in je samozavesten.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Kdor je hitro jezen, se vede nespametno, človek zlobnih naklepov pa je osovražen.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Naivneži podedujejo neumnost, toda razsodni so kronani s spoznanjem.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Zlobni se priklanjajo pred dobrimi in zlobni pri velikih vratih pravičnih.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Ubogi je osovražen celo od svojega lastnega soseda, toda bogati ima mnogo prijateljev.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Kdor prezira svojega soseda, greši, toda kdor ima usmiljenje do ubogega, je srečen.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Mar se ne motijo tisti, ki snujejo zlo? Toda usmiljenje in resnica bosta tem, ki snujejo dobro.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 V vsem trudu je korist, toda govorjenje ustnic se nagiba samo k ubožnosti.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Krona modrih so njihova bogastva, toda nespametnost bedakov je neumnost.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Poštena priča osvobaja duše, toda varljiva priča govori laži.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 V strahu Gospodovem je močno zaupanje in njegovi otroci bodo imeli kraj zatočišča.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Strah Gospodov je studenec življenja, da se odide od zank smrti.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 V množici ljudstva je kraljeva čast, toda v pomanjkanju ljudstva je uničenje princa.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Kdor je počasen za bes, ima veliko razumevanja, toda kdor je naglega duha, povišuje neumnost.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Zdravo srce je življenje mesu, toda zavist gniloba kostem.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Kdor zatira ubogega, graja njegovega Stvarnika, toda kdor ga časti, ima usmiljenje do ubogih.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Zlobni je v svoji zlobnosti odpeljan proč, toda pravični ima upanje v svoji smrti.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Modrost počiva v srcu tistega, ki ima razumevanje, toda tisti, ki je v sredi bedakov, je spoznan.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Pravičnost povišuje narod, toda greh je očitek kateremukoli ljudstvu.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Kraljeva naklonjenost je k modremu služabniku, toda njegov bes je zoper tistega, ki povzroča sramoto.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
