Pregovori 12
1 Kdorkoli ljubi poučevanje, ljubi spoznanje, toda kdor sovraži opomin, je brutalen.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 Dober človek doseže naklonjenost od Gospoda, toda človek zlobnih naklepov bo obsojen.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Človek ne bo uveljavljen z zlobnostjo, toda korenina pravičnih ne bo omajana.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 Vrla ženska je krona svojemu soprogu, toda tista, ki sramoti, je gniloba v njegovih kosteh.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Misli pravičnih so pravilne, toda nasveti zlobnih so prevara.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Besede zlobnih so prežanje v zasedi na kri, toda usta iskrenih jih bodo osvobodila.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Zlobni so premagani in jih ni, toda hiša pravičnega bo stala.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Človek bo priporočen glede na svojo modrost, toda kdor je sprevrženega srca, bo preziran.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Kdor je preziran, pa ima služabnika, je boljši kakor tisti, ki časti samega sebe, pa nima kruha.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Pravičen človek se ozira na življenje svoje živali, toda nežna usmiljenja zlobnih so kruta.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Kdor obdeluje svojo zemljo, bo nasičen s kruhom, toda kdor sledi praznim osebam, je brez razumevanja.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Zlobni želi mrežo zlobnih ljudi, toda korenina pravičnih rojeva sad.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Zlobni je ujet s prestopkom svojih ustnic, toda pravični bo prišel iz stiske.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Človek bo nasičen z dobrim po sadu svojih ust in poplačilo človeških rok mu bo vrnjeno.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 Bedakova pot je v njegovih lastnih očeh pravilna, toda kdor prisluhne nasvetu, je moder.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Bedakov bes je takoj znan, toda razsoden človek prikriva sramoto.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Kdor govori resnico, naznanja pravičnost, toda kriva priča prevaro.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Tam je, ki govori kakor prebadanje z mečem, toda jezik modrega je zdravje.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 Ustnica resnice bo utrjena za vedno, toda lažniv jezik je samo za trenutek.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Prevara je v srcu tistih, ki si domišljajo zlo, toda svetovalcem miru je radost.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Nobeno zlo se ne bo zgodilo pravičnemu, toda zlobni bodo napolnjeni z vragolijo.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Lažnive ustnice so ogabnost Gospodu, toda tisti, ki se vedejo odkrito, so njegovo veselje.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 Razsoden človek prikriva spoznanje, toda srce bedakov razglaša nespametnost.
Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 Roka marljivega bo vladala, toda leni bo podvržen plačevanju davka.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Potrtost v človekovem srcu ga dela sklonjenega, toda dobra beseda ga dela veselega.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Pravični je odličnejši od svojega soseda, toda pot zlobnih jih zapeljuje.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Len človek ne peče tega, kar je ujel na lovu, toda imetje marljivega človeka je dragoceno.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Na poti pravičnosti je življenje in na tej poti ni smrti.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
