Pregovori 10
1 Salomonovi pregovori. Moder sin dela očeta srečnega, toda nespameten sin je potrtost svoji materi.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Zakladi zlobnosti nič ne koristijo, toda pravičnost osvobaja pred smrtjo.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 Gospod ne bo trpel, da duša pravičnega izstrada, toda odvrže imetje zlobnega.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Reven postaja tisti, ki ravna s počasno roko, toda roka marljivega dela bogastvo.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Kdor zbira poleti, je moder sin, toda kdor ob žetvi spi, je sin, ki povzroča sramoto.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Blagoslovi so na glavi pravičnega, toda nasilje pokriva usta zlobnega.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Spomin na pravičnega je blagoslovljen, toda ime zlobnega bo strohnelo.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Moder v srcu bo sprejel zapovedi, toda žlobudrav bedak bo padel.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Kdor hodi pošteno, hodi varno; toda kdor svoje poti izkrivlja, bo razpoznan.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Kdor zavija z očesom, povzroča bridkost, toda žlobudrav bedak bo padel.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Usta pravičnega človeka so izvir življenja, toda nasilje pokriva usta zlobnega.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Sovraštvo razvnema prepire, toda ljubezen pokriva vse grehe.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Na ustnicah tistega, ki ima razumevanje, je najti modrost, toda palica je za hrbet tistega, ki je brez razumevanja.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Modri ljudje kopičijo spoznanje, toda usta nespametnega so blizu uničenja.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Bogataševo premoženje je njegovo močno mesto. Uničenje revnih je njihova revščina.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Trud pravičnega se nagiba k življenju, sad zlobnega h grehu.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Tisti, ki se drži poučevanja, je na poti življenja, toda kdor odklanja opomin, se moti.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Kdor z lažnivimi ustnicami skriva sovraštvo in kdor izreka obrekovanje, je bedak.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 V množici besed ne manjka greha, toda kdor zadržuje svoje ustnice, je moder.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Jezik pravičnega je kakor izbrano srebro, srce zlobnega je malo vredno.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Ustnice pravičnega hranijo mnoge, toda bedaki umrejo zaradi pomanjkanja modrosti.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 Gospodov blagoslov, ta bogatí in s tem on ne dodaja nobene bridkosti.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 To je kakor zabava bedaku, da počne vragolijo, toda razumevajoč človek ima modrost.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Strah zlobnega bo prišel nanj, toda želja pravičnega bo zagotovljena.
Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Kakor mine vrtinčast veter, tako zlobnega ni več, toda pravični je večen temelj.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Kakor kis zobem in kakor dim očem, tako je lenuh tistim, ki ga pošljejo.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Strah Gospodov podaljšuje dneve, toda leta zlobnega bodo skrajšana.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Upanje pravičnega bo veselje, toda pričakovanje zlobnega bo propadlo.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 Gospodova pot je moč iskrenemu, toda uničenje bo za delavce krivičnosti.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Pravični ne bo nikoli odstranjen, toda zloben ne bo poselil zemlje.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Usta pravičnega prinašajo modrost, toda kljubovalen jezik bo odrezan.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Ustnice pravičnega vedo, kaj je sprejemljivo, toda usta zlobnega govorijo kljubovalnost.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
