Izaija 9
1 Kljub temu temačnost ne bo takšna, kot je bila v njenem draženju, ko je najprej blago stiskal deželo Zábulon in deželo Neftáli in jo je potem bolj boleče stiskal ob poti morja, onkraj Jordana, v poganski Galileji.
A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou.
2 Ljudstvo, ki je hodilo v temi, je zagledalo veliko svetlobo. Na tiste, ki prebivajo v deželi smrtne sence, je posvetila svetloba.
Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.
3 Pomnožil si narod in nisi povečal radosti. Radostijo se pred teboj, v skladu z radostjo ob žetvi in kakor se ljudje veselijo, ko delijo plen.
Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,
4 Kajti zlomil si jarem njegovega bremena in palico njegovega ramena, palico njegovega zatiralca, kakor na dan Midjána.
Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských,
5 Kajti vsaka bitka bojevnika je z zmedenim hrupom in oblekami, povaljanimi v krvi, toda ta bo z gorenjem in gorivom ognju.
Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.
6 Kajti nam je rojen otrok, nam je dan sin in oblast bo na njegovem ramenu in njegovo ime bo imenovano Čudoviti, Svetovalec, Mogočni Bog, Večni Oče, Princ miru.
Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.
7 Povečanju njegovega vladarstva in miru ne bo konca nad Davidovem prestolom in nad njegovim kraljestvom, da to odredi in da to osnuje s sodbo in s pravico od tega časa naprej, celo na veke. Gorečnost Gospoda nad bojevniki bo to izvršila.
K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
8 Gospod je poslal besedo Jakobu in jo vžgal nad Izraelom.
Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.
9 Vse ljudstvo bo vedelo, celó Efrájim in prebivalec Samarije, ki v ponosu in arogantnosti srca govorijo:
A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:
10 »Opeke so padle, toda mi bomo gradili s klesanimi kamni. Egiptovske smokve so posekane, toda mi jih bomo zamenjali s cedrami.«
Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme.
11 Zato bo Gospod zoper njega postavil Recínove nasprotnike in skupaj združil njegove sovražnike,
Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá,
12 spredaj Sirce in zadaj Filistejce in Izrael bodo požrli z odprtimi usti. Zaradi vsega tega njegova jeza ni odvrnjena, temveč je njegova roka še vedno iztegnjena.
Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.
13 Kajti ljudstvo se ne obrača k tistemu, ki jih udarja niti ne iščejo Gospoda nad bojevniki.
Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,
14 Zato bo Gospod v enem dnevu iz Izraela iztrebil glavo in rep, palmovo vejo in ločje.
Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.
15 Starec in častitljiv, ta je glava, prerok pa, ki uči laži, ta je rep.
(Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.)
16 Kajti voditelji tega ljudstva jim povzročajo, da se motijo in tisti, ki so vodeni od njih, so uničeni.
Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli.
17 Zato Gospod ne bo imel nobene radosti v njihovih mladeničih niti ne bo imel usmiljenja do njihovih sirot in vdov, kajti vsakdo je hinavec in hudodelec in vsaka usta govorijo neumnost. Zaradi vsega tega njegova jeza ni odvrnjena, temveč je njegova roka še vedno iztegnjena.
Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
18 Kajti zlobnost gori kakor ogenj. Ta bo požrl osat in trnje in vnel gozdne goščave in vzdignili se bodo kakor vzdigovanje dima.
Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří.
19 Preko besa Gospoda nad bojevniki je dežela zatemnjena in ljudstvo bo kakor gorivo ognju. Noben človek ne bo prizanesel svojemu bratu.
Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,
20 Hlastal bo na desnici in bo lačen, jedel bo na levici, pa ne bodo nasičeni. Vsak človek bo jedel meso svojega lastnega lakta:
Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,
21 Manáse Efrájima in Efrájim Manáseja in skupaj bosta zoper Juda. Zaradi vsega tega njegova jeza ni odvrnjena, temveč je njegova roka še vedno iztegnjena.
Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
