Izaija 55
1 Hej, vsi, ki ste žejni, pridite k vodam in tisti, ki nimate denarja; pridite, kupite in jejte; da, pridite, kupite vino in mleko, brez denarja in brez cene.
Ej, všickni žízniví, poďte k vodám, i vy, kteříž nemáte žádných peněz. Poďte, kupujte a jezte, poďte, pravím, kupujte bez peněz a bez záplaty víno a mléko.
2 Zakaj trošite denar za to, kar ni kruh? In svoj trud za to, kar ne nasičuje? Marljivo mi prisluhnite in jejte to, kar je dobro in naj se vaša duša razveseljuje v obilju.
Proč vynakládáte peníze ne za chléb, a práci svou za to, což nenasycuje? Poslechněte mne raději, a jezte to, což jest dobrého, a nechť se kochá v tuku duše vaše.
3 Nagnite svoje uho in pridite k meni. Prisluhnite in vaša duša bo živela in z vami bom sklenil večno zavezo, celó zanesljive Davidove milosti.
Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství Davidova přepevná.
4 Glej, izročil sem ga za pričo ljudstvu, voditelja in poveljnika ljudstvu.
Aj, za svědka národům dal jsem jej, za vůdce a učitele národům.
5 Glej, poklical boš narod, ki ga nisi poznal in narodi, ki te niso poznali, bodo tekli k tebi zaradi Gospoda, tvojega Boga in zaradi Svetega Izraelovega, ker te je proslavil.
Aj, národu, k němužs se neznal, povoláš, a národové, kteříž tě neznali, k tobě se sběhnou, pro Hospodina Boha tvého, a Svatého Izraelského, nebo tě oslaví.
6 Iščite Gospoda, dokler se daje najti, kličite k njemu, dokler je blizu.
Hledejte Hospodina, pokudž může nalezen býti; vzývejte ho, pokudž blízko jest.
7 Naj zlobni zapusti svojo pot in nepravičen človek svoje misli in naj se vrne h Gospodu in se ga bo usmilil; in k našemu Bogu, kajti obilno bo odpustil.
Opusť bezbožný cestu svou, a člověk nepravý myšlení svá, a nechť se navrátí k Hospodinu, i slitujeť se nad ním, a k Bohu našemu, nebť jest hojný k odpuštění.
8 Kajti moje misli niso vaše misli niti vaše poti niso moje poti, « govori Gospod.
Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin.
9 »Kajti kakor je nebo višje od zemlje, tako so moje poti višje od vaših poti in moje misli višje od vaših misli.
Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše.
10 Kajti kakor dež prihaja dol in sneg z neba in se ne vrača tja, temveč zaliva zemljo in jo pripravlja, da poganja in brsti, da lahko da seme sejalcu in kruh jedcu,
Nebo jakož prší déšť neb sníh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napájí zemi, a činí ji plodistvou a úrodnou, tak že vydává símě rozsívajícímu, a chléb jedoucímu,
11 tako bo moja beseda, ki gre ven iz mojih ust. Le-ta se k meni ne bo vrnila prazna, temveč bo le-ta dovršila to, kar mi ugaja in uspela v stvari, h kateri sem jo poslal.
Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
12 Kajti ven boste odšli z radostjo in vodeni boste z mirom. Gore in hribi bodo izbruhnili pred vami s petjem in vsa poljska drevesa bodo ploskala s svojimi rokami.«
A protož s veselím vyjdete, a v pokoji sprovozeni budete. Hory i pahrbkové zvučně naproti vám prozpěvovati budou, a všecko dříví polní rukama plésati bude.
13 Namesto trnja bo zrasla cipresa in namesto osata bo pognalo mirtino drevo in to bo Gospodu v ime in za večno znamenje, ki ne bo iztrebljeno.
Místo chrastiny vzejde jedlé, a místo hloží vyroste myrtus, a bude to Hospodinu k slávě, na znamení věčné, kteréž nebude vyhlazeno.
