Ezekiel 10
1 Potem sem pogledal in glej, na nebesnem svodu, ki je bil nad glavo kerubov, tam se je nad njimi prikazal kakor kamen safir, kakor videz podobnosti prestola.
I viděl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínů, jako kámen zafirový na pohledění, jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi.
2 In spregovoril je človeku, oblečenemu z lanenim platnom in rekel: »Vstopi med kolesa, celó pod keruba in svojo roko napolni z ognjenim ogljem izmed kerubov in jih raztresi nad mestom.« In vstopil je pred mojim pogledom.
Tedy promluviv k muži tomu oděnému rouchem lněným, řekl: Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů, a roztrus po městě. Kterýžto všel před očima mýma.
3 Torej kerubi so stali na desni strani hiše, ko je mož vstopil; in oblak je napolnil notranji dvor.
(Cherubínové pak stáli po pravé straně domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil síň vnitřní.
4 Potem se je Gospodova slava vzdignila od keruba in stala nad hišnim pragom hiše; in hiša je bila napolnjena z oblakom in dvor je bil poln sijaja Gospodove slave.
Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu, tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem, a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy.
5 In zvok kerubovih peruti je bilo slišati celó k zunanjemu dvoru, kakor glas Vsemogočnega Boga, ko spregovori.
Zvuk také křídel cherubínů slyšán byl až k té síni zevnitřní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.)
6 In pripetilo se je, da ko je zapovedal možu, oblečenemu z lanenim platnom, rekoč: »Vzemi ogenj izmed koles, izmed kerubov; « potem je ta vstopil in stal poleg koles.
I stalo se, když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným, řka: Vezmi ohně z prostředku kol, z prostředku cherubínů, že všel a postavil se podlé kol.
7 In en kerub je svojo roko iztegnil izmed kerubov k ognju, ki je bil med kerubi in vzel od njega in to položil v roke tistega, ki je bil oblečen z lanenim platnom; ki je to vzel in odšel ven.
Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostředku cherubínů k ohni tomu, kterýž byl u prostřed cherubínů, a vzav, dal do hrsti toho oděného rouchem lněným. Kterýžto vzal a vyšel.
8 In pri kerubih se je prikazala oblika človeške roke pod njihovimi perutmi.
Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod křídly jejich.
9 In ko sem pogledal, glej, štiri kolesa ob kerubih, eno kolo pri enem kerubu in drugo kolo pri drugem kerubu in videz koles je bil kakor barva kamna berila.
I viděl jsem, a aj, čtyři kola podlé cherubínů, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis.
10 In glede njihovih videzov, so ti štirje imeli eno podobnost, kakor če bi bilo kolo v sredi kolesa.
A na pohledění měla podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostřed kola.
11 Ko so odšla, so odšla na svoje štiri strani; ko so odšla, se niso obračala, toda sledila so h kraju, kamor je pogledala glava; ko so odšla, se niso obračala.
Když chodili, na čtyři strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vůdce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli.
12 In njihovo celotno telo in njihovi hrbti in njihove roke in njihove peruti in kolesa so bili naokoli polni oči, celó kolesa, ki so jih ta štiri imela.
Všecko také tělo jejich i hřbetové jejich, i ruce jejich, i křídla jejich, též i kola plná byla očí vůkol jich samých čtyř i kol jejich.
13 Glede koles, jim je bilo klicano v mojem slišanju: »Oh kolo.«
Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé.
14 In vsako je imelo štiri obraze: prvi obraz je bil obraz keruba, drugi obraz je bil obraz človeka, tretji obraz leva in četrti obraz orla.
Čtyři tváři mělo každé. Tvář první tvář cherubínová, tvář pak druhá tvář člověčí, a třetí tvář lvová, čtvrtá pak tvář orličí.
15 In kerubi so bili dvignjeni. To je živo ustvarjeno bitje, ki sem ga videl pri reki Kebár.
I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl u řeky Chebar.
16 In ko so hodili kerubi, so ob njih šla kolesa, in ko so kerubi dvignili svoje peruti, da se povzpnejo z zemlje, se tudi ista kolesa niso odvrnila od njihove bližine.
Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové křídla svá, aby se pozdvihli od země, neuchylovala se také kola od nich.
17 Ko so se ustavili, so se ta ustavila; in ko so se dvignili, so se tudi ta sama dvignila, kajti duh živega ustvarjenega bitja je bil v njih.
Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvířat byl v nich.
18 Potem je Gospodova slava odšla od hišnega praga in obstala nad kerubi.
I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny,
19 In kerubi so dvignili svoje peruti in se v mojem pogledu vzpeli z zemlje; ko so odšli, so bila tudi kolesa poleg njih in vsako je stalo pri vratih vzhodnih velikih vrat Gospodove hiše in slava Izraelovega Boga je bila zgoraj nad njimi.
Hned jakž pozdvihli cherubínové křídel svých a vznesli se od země, před očima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi.
20 To je živo ustvarjeno bitje, ki sem ga videl pod Izraelovim Bogom, poleg reke Kebár; in vedel sem, da so bili to kerubi.
To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl pod Bohem Izraelským u řeky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli.
21 Vsak je imel po štiri obraze in vsak štiri peruti; in podobnost človeških rok je bila pod njihovimi perutmi.
Po čtyřech tvářích měl jeden každý, a po čtyřech křídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod křídly jejich.
22 In podobnost njihovih obrazov so bili isti obrazi, ki sem jih videl poleg reke Kebár, njihovi videzi in oni sami. Vsak je hodil naravnost naprej.
Podobenství pak tváří jejich bylo jako tváří, kteréž jsem byl viděl u řeky Chebar, oblíčej jejich i oni sami. Jeden každý přímo k své straně chodil.
