Estera 5
1 Pripetilo se je torej na tretji dan, da si je Estera nadela svojo kraljevsko obleko in stopila na notranji dvor kraljeve hiše, nasproti kraljevi hiši in kralj je sedel na svojem kraljevem prestolu, v kraljevi hiši, nasproti velikim vratom hiše.
Stalo se potom dne třetího, oblékši se Ester v roucho královské, postavila se v síni vnitřní domu královského, naproti pokoji královskému. Král pak seděl na stolici své královské, v pokoji královském naproti dveřím domu.
2 In bilo je tako, da ko je kralj zagledal kraljico Estero stati na dvoru, je ta dosegla naklonjenost v njegovem pogledu. Kralj je proti Esteri iztegnil zlato žezlo, ki je bilo v njegovi roki. Tako se je Estera približala in se dotaknila vrha žezla.
Stalo se, pravím, když uzřel král Ester královnu, ana stojí v síni, že milostí jsa k ní nakloněn, vztáhl král k Ester berlu zlatou, kterouž držel v ruce své. Tedy přistoupivši Ester, dotkla se konce berly.
3 Potem ji je kralj rekel: »Kaj hočeš, kraljica Estera? Kakšna je tvoja prošnja? Dano ti bo celo do polovice kraljestva.«
I řekl jí král: Co jest tobě, královno Ester? A jaká jest prosba tvá? Až do polovice království dáno bude tobě.
4 Estera je odgovorila: »Če se to zdi kralju dobro, naj kralj in Hamán prideta danes na gostijo, ki sem jo pripravila zanj.«
Odpověděla Ester: Jestliže se králi za dobré vidí, nechať přijde král s Amanem dnes na hody, kteréž jsem jemu připravila.
5 Potem je kralj rekel: »Pripravite Hamána, da se podviza, da bo lahko storil, kakor je rekla Estera.« Tako sta kralj in Hamán prišla na gostijo, ki jo je pripravila Estera.
I řekl král: Zavolejte rychle Amana, ať naplní žádost Estery. A tak přišel král s Amanem na hody, kteréž byla připravila Ester.
6 Kralj je pri vinski gostiji Esteri rekel: »Kaj je tvoja prošnja? Ta ti bo zagotovljena. Kaj je tvoja zahteva? Celo do polovice kraljestva ti bo izpolnjena.«
Potom řekl král k Ester, napiv se vína. Jaká jest žádost tvá? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Bys pak žádala až do polovice království, staneť se.
7 Potem je Estera odgovorila in rekla: »Moja prošnja in moja zahteva je,
I odpověděla Ester: Žádost má a prosba má jest:
8 če sem našla naklonjenost v kraljevih očeh in če to ugaja kralju, da zagotovi mojo prošnjo in da izvede mojo zahtevo, naj kralj in Hamán prideta na gostijo, ki jo bom pripravila zanju, jutri pa bom storila, kakor je rekel kralj.«
Nalezla-li jsem milost u krále, a jestliže se králi za dobré vidí povoliti žádosti mé, a naplniti prosbu mou, aby ještě přišel král i Aman na hody, kteréž jim připravím, a zítra učiním podlé slova královského.
9 Potem je Hamán tega dne odšel radosten in z veselim srcem. Toda, ko je Hamán pri kraljevih velikih vratih zagledal Mordohaja, ki ni vstal niti se zaradi njega ni premaknil, je bil poln ogorčenja zoper Mordohaja.
A tak vyšel Aman dne toho, vesel jsa a dobré mysli. Ale když viděl Aman Mardochea v bráně královské, že ani nepovstal, ani se nehnul před ním, naplněn jest Aman hněvem proti Mardocheovi.
10 Vendar se je Hamán zadržal. Ko pa je prišel domov, je poslal in dal poklicati po svoje prijatelje in svojo ženo Zêrešo.
A však zdržel se Aman, až přišel do domu svého, a poslav, povolal přátel svých a Zeres ženy své.
11 Hamán jim je govoril o slavi svojih bogastev in množici svojih otrok in vseh stvareh, s katerimi ga je kralj povišal in kako ga je napredoval nad prince in kraljeve služabnike.
I vypravoval jim Aman o slávě bohatství svého, i o množství synů svých, i o všem, čímž ho zvelebil král, a jak ho vyvýšil nad knížata i služebníky královské.
12 Poleg tega je Hamán rekel: »Da, kraljica Estera nobenemu drugemu ni dovolila vstopiti s kraljem na gostijo, ki jo je pripravila, razen meni in tudi jutri sem s kraljem povabljen k njej.
A doložil Aman: Nadto nepozvala Ester královna s králem na hody, kteréž byla připravila jen mne, a ještě i k zejtří pozván jsem od ní s králem.
13 Vendar mi vse to nič ne koristi, dokler vidim Juda Mordohaja sedeti pri kraljevih velikih vratih.«
Ale všecko to nic mi neprospívá, pokudžkoli vídám Mardochea, toho Žida, sedati u brány královské.
14 Potem so mu njegova žena Zêreša in vsi njegovi prijatelji rekli: »Naj bodo narejene petdeset komolcev visoke vislice in jutri spregovori kralju, da bo Mordohaj lahko obešen nanje. Potem pojdi vesel s kraljem na gostijo.« Stvar je ugajala Hamánu in velel je, da se naredijo vislice.
Řekla jemu Zeres žena jeho, i všickni přátelé jeho: Nechť udělají šibenici zvýši padesáti loket, a ráno rci králi, aby na ní oběsili Mardochea, a vejdi s králem na hody vesele. I líbila se ta rada Amanovi, a rozkázal postaviti šibenici.
