Efežanom 5
1 Bodite torej Božji posnemovalci, kakor ljubljeni otroci
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 in živite v ljubezni, kakor nas je tudi Kristus ljubil in dal samega sebe za nas kot daritev in žrtev Bogu v blagodišeč vonj.
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 Toda prešuštvovanje in vse nečistosti ali pohlepnosti naj ne bodo niti enkrat omenjene med vami, kakor se spodobi svetim;
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 niti umazanost, niti nespametno govorjenje, niti šaljiva vulgarnost, ki niso primerne, temveč rajši zahvaljevanje.
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 Kajti to veste, da ne vlačugar ne nečista oseba niti pohlepnež, ki je malikovalec, nima nobene dediščine v Kristusovem in Božjem kraljestvu.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Naj vas noben človek ne vara s praznimi besedami, kajti zaradi teh stvari prihaja Božji bes na otroke neposlušnosti.
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 Ne bodite torej udeleženci z njimi.
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 Kajti včasih ste bili tema, toda sedaj ste svetloba v Gospodu. Živite kot otroci svetlobe,
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 (kajti sad Duha je v vsej dobroti in pravičnosti ter resnici)
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 in preizkušajte, kaj je sprejemljivo Gospodu.
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 In ne imejte družbe z brezplodnimi deli teme, temveč jih raje grajajte.
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 Kajti sramota je celó govoriti o teh stvareh, ki so po njih storjene na skrivnem.
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 Toda vse stvari, ki so pograjane, so razodete po svetlobi; kajti karkoli razodeva je svetloba.
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 Zatorej on pravi: ›Prebúdi se ti, ki spiš in vstani od mrtvih in Kristus ti bo dal svetlobo.‹
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 Glejte torej, da živite preudarno, ne kakor bedaki, temveč kakor modri.
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 Izkoristite čas, kajti dnevi so hudi.
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 Zatorej ne bodite nemodri, temveč razumevajte, kaj je Gospodova volja.
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 In ne bodite opiti z vinom, v čemer je izgred, temveč bodite napolnjeni z Duhom.
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 Nagovarjajte se s psalmi in hvalnicami ter duhovnimi pesmimi, prepevajte in v svojem srcu skladajte napeve Gospodu.
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 Vedno se zahvaljujte Bogu in Očetu v imenu našega Gospoda Jezusa Kristusa za vse stvari.
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 Drug drugemu se podrejajte v strahu Božjem.
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 Žene, podredite se svojim lastnim soprogom kakor Gospodu.
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 Kajti soprog je glava ženi, kakor je tudi Kristus glava cerkvi; in on je rešitelj telesa.
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 Torej kakor je cerkev podrejena Kristusu, tako naj bodo v vsaki stvari žene svojim lastnim soprogom.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 Soprogi, ljubite svoje žene, prav tako kakor je tudi Kristus ljubil cerkev in dal zanjo samega sebe,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 da bi jo lahko posvetil in očistil z vodnim izpiranjem po besedi,
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 da bi lahko sebi predstavil krasno cerkev, ki nima madeža ali gube ali katerekoli takšne stvari, temveč da bi bila sveta in brez pomanjkljivosti.
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 Tako so možje dolžni ljubiti svoje žene kakor svoja lastna telesa. Kdor ljubi svojo ženo, ljubi sebe.
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 Kajti še nikoli ni noben človek sovražil svojega lastnega mesa, temveč ga hrani in neguje, kakor Gospod cerkev;
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 kajti mi smo udje njegovega telesa, iz njegovega mesa in iz njegovih kosti.
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 Zaradi tega razloga bo mož zapustil svojega očeta in mater in bo pridružen k svoji ženi in ona dva bosta eno meso.
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 To je velika skrivnost, vendar jaz govorim glede Kristusa in cerkve.
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 Vseeno naj vsak izmed vas še posebej ljubi svojo ženo, celo kakor samega sebe; in žena [naj] gleda, da spoštuje svojega soproga.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
