5 Mojzes 8

1 Vse zapovedi, ki sem ti jih ta dan zapovedal, boste obeleževali, da jih izvršujete, da boste lahko živeli, se množili in vstopili in vzeli v last deželo, ki jo je Gospod prisegel vašim očetom.

Všelikého přikázaní, kteréž já přikazuji tobě dnes, skutečně ostříhejte, abyste živi byli a rozmnožili se, a vešli k dědičnému obdržení země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim.

2 Spomnil se boš celotne poti, po kateri te je Gospod, tvoj Bog, teh štirideset let vodil po divjini, da te poniža in te preizkusi, da spozna kaj je bilo v tvojem srcu, bodisi se boš držal njegovih zapovedi ali ne.

A rozpomínati se budeš na všecku cestu, kterouž tě vedl Hospodin Bůh tvůj již teď čtyřidceti let po poušti, aby ponížil tebe a zkusil tě, aby známé bylo, co jest v srdci tvém, budeš-li ostříhati přikázaní jeho, čili nic.

3 Ponižal te je in ti dopustil, da si bil lačen in te hranil z mano, ki je nisi poznal niti je niso poznali tvoji očetje, da bi ti on lahko dal spoznati, da človek ne živi samo od kruha, temveč človek živi od vsake besede, ki izhaja iz Gospodovih ust.

I ponížil tě a dopustil na tebe hlad, potom tě krmil mannou, kteréž jsi ty neznal, ani otcové tvoji, aby známé učinil tobě, že ne samým chlebem živ bude člověk, ale vším tím, což vychází z úst Hospodinových, živ bude člověk.

4 Teh štirideset let se tvoja obleka na tebi ni postarala niti tvoje stopalo ni oteklo.

Roucho tvé nevetšelo na tobě, a noha tvá se neodhnetla, již od čtyřidceti let.

5 V svojem srcu boš tudi preudaril, da kakor mož kara svojega sina, tako Gospod, tvoj Bog, kara tebe.

Znejž tedy v srdci svém, že jakož cvičí člověk syna svého, tak Hospodin Bůh tvůj cvičí tebe.

6 Zatorej boš varoval zapovedi Gospoda, svojega Boga, da hodiš po njegovih poteh in da se ga bojiš.

A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a boje se jeho.

7 Kajti Gospod, tvoj Bog, te vodi v dobro deželo, deželo vodnih potokov, studencev in globin, ki privrejo iz dolin in hribov;

Nebo Hospodin Bůh tvůj uvozuje tě do země výborné, země, v níž jsou potokové vod, studnice a propasti prýštící se po údolích i po horách,

8 deželo pšenice, ječmena, trt, figovih dreves in granatnih jabolk; deželo olivnega olja in medu;

Do země hojné na pšenici a ječmen, na vinice a fíky a jablka zrnatá, do země, v níž jest hojnost olivoví olej přinášejícího a medu,

9 deželo, v kateri boš jedel kruh brez pomanjkanja, v njej ti ne bo primanjkovalo nobene stvari; deželo, katere kamni so železo in iz katerih hribov lahko koplješ bron.

Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničemž nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš.

10 Ko se naješ in si sit, potem boš blagoslovil Gospoda, svojega Boga, zaradi dobre dežele, ki ti jo je dal.

Kdyžkoli jísti budeš a nasytíš se, dobrořečiti budeš Hospodina Boha svého za zemi výbornou, kterouž dal tobě.

11 Pazi se, da ne pozabiš Gospoda, svojega boga, da se ne bi držal njegovih zapovedi, njegovih sodb in njegovih zakonov, ki sem ti jih zapovedal ta dan,

Aniž se kdy toho dopouštěj, abys se měl zapomenouti na Hospodina Boha svého, a neostříhati přikázaní a soudů jeho i ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě,

12 da se ne bi, ko se naješ in si sit in si si zgradil ljubke hiše in prebival v njih;

Aby, když bys jedl a nasycen byl, a domů krásných nastavěje, v nich bys bydlil,

13 in ko se tvoji tropi in tvoje črede pomnožijo in je pomnoženo tvoje srebro in tvoje zlato in je pomnoženo vse, kar imaš;

A volové i ovce tvé rozmnoženy byly by, stříbra také a zlata měl bys mnoho, a hojnost ve všech věcech svých,

14 tvoje srce ne povzdigne in pozabiš na Gospoda, svojega Boga, ki te je privedel iz egiptovske dežele, iz hiše sužnosti,

Nepozdvihlo se srdce tvé, a zapomenul bys na Hospodina Boha svého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

15 ki te je vodil skozi to veliko in strašno divjino, v kateri so bile ognjene kače, škorpijoni in suša, kjer ni bilo vode; ki ti je vodo privedel iz kremenčeve skale;

A vedl tě přes poušť velikou a hroznou, na níž byli hadové ohniví a štírové, poušť žíznivou, na níž nebylo žádné vody, a vyvedl tobě vodu z přetvrdé skály,

16 ki te je v divjini hranil z mano, ki je tvoji očetje niso poznali, da bi te lahko ponižal in da bi te lahko preizkusil, da ti v tvojem zadnjem koncu stori dobro.

Kterýž tě krmil na poušti mannou, o kteréž nevěděli otcové tvoji, aby tě potrápil a zkusil tebe, naposledy však aby dobře učinil tobě.

17 In ti bi rekel v svojem srcu: ›Moja moč in mogočnost moje roke mi je pridobila to premoženje.‹

Aniž říkej v srdci svém: Moc má a síla ruky mé způsobila mi tato zboží,

18 Ampak se boš spominjal Gospoda, svojega Boga, kajti on je ta, ki ti daje moč, da pridobiš premoženje, da lahko on vzpostavi svojo zavezo, ki jo je prisegel tvojim očetom, kakor je to ta dan.

Ale pamatuj na Hospodina Boha svého, nebo on dává tobě moc k dobývání zboží, aby utvrdil smlouvu svou, kterouž s přísahou učinil s otci tvými, jakož to ukazuje dnešní den.

19 Zgodilo pa se bo, če pozabite Gospoda, svojega Boga in hodite za drugimi bogovi in jim služite in jih obožujete, ta dan pričujem zoper vas, se boste zagotovo pogubili.

Pakli zapomena se na Hospodina Boha svého, postoupil bys po bozích cizích, a sloužil bys jim a klaněl bys se jim: osvědčuji proti vám dnes, že konečně zahynete.

20 Kakor narodi, ki jih Gospod uničuje pred vašim obrazom, tako se boste pogubili, ker niste hoteli biti poslušni glasu Gospoda, svojega Boga.

Jako pohané, kteréž Hospodin zahladil před tváří vaší, tak zahynete, proto že jste neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého.