5 Mojzes 6
1 Torej to so zapovedi, zakoni in sodbe, ki jih je Gospod, vaš Bog, zapovedal, da vas učim, da jih boste lahko izpolnjevali v deželi, kamor greste, da jo vzamete v last,
Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí,
2 da se boš lahko bal Gospoda, svojega Boga, da boš ohranjal vse njegove zakone in njegove zapovedi, ki sem ti jih zapovedal: ti, tvoj sin in sin tvojega sina, vse dni tvojega življenja in da bodo tvoji dnevi lahko podaljšani.
Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji.
3 Poslušaj torej, oh Izrael in obeležuj, da to storiš, da bo lahko dobro s teboj in da boš lahko mogočno povečan, kakor ti je obljubil Gospod, Bog tvojih očetov, v deželi, kjer tečeta mleko in med.
Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě, ) v zemi oplývající mlékem a strdí.
4 Poslušaj, oh Izrael: › Gospod, naš Bog, je edini Gospod
Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest.
5 in ljubil boš Gospoda, svojega Boga, z vsem svojim srcem in z vso svojo dušo in z vso svojo močjo.‹
Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.
6 In te besede, ki sem ti jih danes zapovedal, bodo v tvojem srcu.
A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.
7 In ti jih boš marljivo učil svoje otroke in boš govoril o njih, ko sediš v svoji hiši, ko hodiš po poti, ko se uležeš in ko vstajaš.
A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.
8 Privezal si jih boš za znamenje na roko in te bodo kot načelek med tvojimi očmi.
Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma.
9 Napisal jih boš na podboje svoje hiše in na svoja velika vrata.
Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.
10 In zgodilo se bo, ko te bo Gospod, tvoj Bog, privedel v deželo, ki jo je prisegel tvojim očetom, Abrahamu, Izaku in Jakobu, da ti da velika in čedna mesta, ki jih nisi zgradil
A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl,
11 in hiše, polne vseh dobrih stvari, ki jih nisi napolnil in izkopane vodnjake, ki jih nisi izkopal, vinograde in oljke, ki jih nisi zasadil; ko jih boš jedel in boš sit,
A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se:
12 potem se pazi, da ne pozabiš Gospoda, ki te je privedel iz egiptovske dežele, iz hiše sužnosti.
Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké.
13 Bal se boš Gospoda, svojega Boga in mu služil in prisegal pri njegovem imenu.
Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati.
14 Ne boste šli za drugimi bogovi, bogovi ljudstev, ki so naokoli vas
Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou,
15 (kajti Gospod, tvoj Bog, je med vami ljubosumen Bog), da ne bi bila zoper tebe vžgana jeza Gospoda, tvojega Boga in te uniči iz obličja zemlje.
(Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest, ) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země.
16 Ne boste skušali Gospoda, svojega Boga, kakor ste ga skušali v Masi.
Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah.
17 Marljivo boste varovali zapovedi Gospoda, svojega Boga, njegova pričevanja in njegove zakone, ki ti jih je zapovedal.
Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě,
18 Storil boš to, kar je prav in dobro v Gospodovih očeh, da bo lahko dobro s teboj in da lahko vstopiš in vzameš v last dobro deželo, ki jo je Gospod prisegel tvojim očetom,
A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým,
19 da pred teboj prežene vse tvoje sovražnike, kakor je govoril Gospod.
Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin.
20 In ko te tvoj sin sprašuje v času, ki pride, rekoč: ›Kaj pomenijo pričevanja, zakoni in sodbe, ki vam jih je zapovedal Gospod, naš Bog?‹
Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám?
21 Potem boš svojemu sinu rekel: ›V Egiptu smo bili faraonovi sužnji in Gospod nas je z mogočno roko privedel iz Egipta.
Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.
22 Gospod je pred našimi očmi nad Egiptom, nad faraonom in nad vso njegovo hišo pokazal znamenja in čudeže, velika in boleča
A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima,
23 in nas odvedel od tam, da bi nas lahko privedel noter, da nam da deželo, ki jo je prisegel našim očetom.
Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim.
24 Gospod nam je zapovedal, da izvršujemo vse te zakone, da se vedno bojimo Gospoda, svojega Boga, za naše dobro, da nas lahko ohrani žive, kakor je to na ta dan.
Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den.
25 In to bo naša pravičnost, če obeležujemo vse te zapovedi pred Gospodom, svojim Bogom, kakor nam je zapovedal.‹
A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.
