Daniel 3
1 Kralj Nebukadnezar je naredil podobo iz zlata, katere višina je bila šestdeset komolcev, njena širina pa šest komolcev. Postavil jo je na ravnini Dura v provinci Babilon.
Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské.
2 Potem je kralj Nebukadnezar poslal, da zbere skupaj prince, voditelje in poveljnike, sodnike, zakladnike, svetovalce, šerife in vse vladarje provinc, da pridejo k posvetitvi podobe, ki jo je postavil kralj Nebukadnezar.
I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
3 Potem so bili princi, voditelji in poveljniki, sodniki, zakladniki, svetovalci, šerifi in vsi vladarji provinc zbrani skupaj k posvetitvi podobe, ki jo je postavil kralj Nebukadnezar in stali so pred podobo, ki jo je postavil Nebukadnezar.
Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.
4 Potem je glasnik naglas zavpil: »Vam je to zapovedano, oh ljudstvo, narodi in jeziki,
Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům,
5 da kadar zaslišite zvok kornéta, flavte, harfe, pozavne, plunke, citer in vseh vrst glasbe, padite dol in obožujte zlato podobo, ki jo je postavil kralj Nebukadnezar.
Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
6 Kdorkoli ne pade dol in ne obožuje, bo isto uro vržen v sredo goreče ognjene talilne peči.«
Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.
7 Zatorej ob tistem času, ko je vse ljudstvo zaslišalo zvok kornéta, flavte, harfe, pozavne, plunke in vseh vrst glasbe, so vsa ljudstva, narodi in jeziki padli dol in oboževali zlato podobo, ki jo je postavil kralj Nebukadnezar.
A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
8 Zaradi česar so se ob tistem času približali neki Kaldejci in obtožili Jude.
A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy,
9 Spregovorili so in rekli kralju Nebukadnezarju: »Oh kralj, živi na veke.
A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.
10 Ti, oh kralj, si izdal odlok, da naj vsak človek, ki bo zaslišal glas kornéta, flavte, harfe, pozavne, plunke in citer in vseh vrst glasbe, pade dol in obožuje zlato podobo.
Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému,
11 Kdorkoli pa ne pade dol in je ne obožuje, ta bo vržen v sredo goreče ognjene talilne peči.
A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené.
12 Tam so nekateri Judje, ki si jih postavil nad zadeve babilonske province: Šadráh, Mešáh in Abéd Negó. Ti možje, oh kralj, te niso upoštevali. Ne služijo tvojim bogovom niti ne obožujejo zlate podobe, ki si jo ti postavil.«
Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí.
13 Potem je Nebukadnezar v svoji besnosti in razjarjenosti zapovedal, da privedejo Šadráha, Mešáha in Abéd Negója. Potem so te može privedli pred kralja.
Tedy Nabuchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
14 Nebukadnezar je spregovoril in jim rekel: » Je to res, oh Šadráh, Mešáh in Abéd Negój, [da] ne služite mojim bogovom niti ne obožujete zlate podobe, ki sem jo postavil?
I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?
15 Torej če ste pripravljeni, da kadar zaslišite zvok kornéta, flavte, harfe, pozavne, plunke in citer in vse vrste glasbe, padete dol in obožujete podobo, ki sem jo naredil; dobro. Toda če je ne obožujete, boste isto uro vrženi v sredo goreče ognjene talilne peči, in kdo je tisti Bog, ki vas bo osvobodil iz mojih rok?«
Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?
16 Šadráh, Mešáh in Abéd Negó so odgovorili in kralju rekli: »Oh Nebukadnezar, mi nismo zaskrbljeni, da ti odgovorimo v tej zadevi.
Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.
17 Če bo temu tako, naš Bog, ki mu služimo, nas je zmožen osvoboditi pred gorečo ognjeno talilno pečjo in on nas bo osvobodil iz tvoje roke, oh kralj.
Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.
18 Toda če ne, bodi to znano tebi, oh kralj, da ne bomo služili tvojim bogovom niti oboževali zlate podobe, ki si jo postavil.«
Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.
19 Potem je bil Nebukadnezar poln razjarjenosti in videz njegovega obličja je bil spremenjen napram Šadráhu, Mešáhu in Abéd Negóju. Zatorej je spregovoril in zapovedal, da naj talilno peč sedemkrat bolj segrejejo, kot je bila običajno segreta.
Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.
20 Zapovedal je najmočnejšim možem, ki so bili v njegovi vojski, da zvežejo Šadráha, Mešáha in Abéd Negója in da jih vržejo v gorečo ognjeno talilno peč.
A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.
21 Potem so bili ti možje zvezani v njihovih plaščih, njihovih hlačah in njihovih klobukih in drugih njihovih oblačilih in vrženi so bili v sredo goreče ognjene talilne peči.
Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené.
22 Torej, ker je bila kraljeva zapoved nujna in talilna peč izjemno vroča, je plamen ognja usmrtil tiste može, ki so vzdignili Šadráha, Mešáha in Abéd Negója.
Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně.
23 Ti trije možje, Šadráh, Mešáh in Abéd Negó so zvezani padli dol v sredo goreče ognjene talilne peči.
Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní.
24 Potem je bil kralj Nebukadnezar osupel, v naglici vstal in spregovoril ter svojim svetovalcem rekel: »Mar nismo v sredo ognja vrgli treh zvezanih mož?« Odgovorili so in rekli kralju: »Resnica, oh kralj.«
Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.
25 Ta je odgovoril in rekel: »Glejte, vidim štiri razvezane može, ki hodijo v sredi ognja in nimajo nobene poškodbe, oblika četrtega pa je podobna Božjemu Sinu.«
On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
26 Potem se je Nebukadnezar približal odprtini goreče ognjene talilne peči in spregovoril ter rekel: »Šadráh, Mešáh in Abéd Negó, vi služabniki najvišjega Boga, pojdite ven in pridite sem.« Potem so Šadráh, Mešáh in Abéd Negó prišli naprej iz srede ognja.
A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně.
27 Princi, voditelji, poveljniki in kraljevi svetovalci, ki so bili zbrani skupaj, so videli te može, nad čigar telesi ogenj ni imel nobene oblasti, niti las njihove glave ni bil osmojen, niti njihovi plašči niso bili spremenjeni, niti nanje ni prešel vonj ognja.
Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.
28 Potem je Nebukadnezar spregovoril in rekel: »Blagoslovljen bodi Bog Šadráha, Mešáha in Abéd Negója, ki je poslal svojega angela in rešil svoje služabnike, ki so zaupali vanj in spremenili kraljevo besedo in predali svoja telesa, da ne bi služili niti oboževali kateregakoli boga, razen svojega lastnega Boga.
I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.
29 Zato izdajam odlok: ›Da bo vsako ljudstvo, narod in jezik, ki spregovori karkoli neprimernega zoper Boga Šadráha, Mešáha in Abéd Negója, razrezano na koščke in njihove hiše bodo narejene za gnojišče, zato ker ni drugega Boga, ki lahko reši na ta način.‹«
A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.
30 Potem je kralj povišal Šadráha, Mešáha in Abéd Negója v provinci Babilon.
Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské.
