2 Samuel 9
1 David je rekel: »Je še kakšen, ki je preostal od Savlove hiše, da mu lahko zaradi Jonatana izkažem prijaznost?«
Tedy řekl David: Jest-li ještě kdo pozůstalý z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství pro Jonatu?
2 Bil pa je iz Savlove hiše služabnik, katerega ime je bilo Cibá. Ko so ga poklicali k Davidu, mu je kralj rekel: » Si ti Cibá?« Rekel je: » On je tvoj služabnik.«
Byl pak služebník domu Saulova, jehož jméno bylo Síba. I zavolali ho k Davidovi. I řekl král jemu: Ty-li jsi Síba? Odpověděl: Jsem služebník tvůj.
3 Kralj je rekel: » Mar ni nikogar več iz Savlove hiše, da mu lahko izkažem Božjo prijaznost?« Cibá je kralju rekel: »Jonatan ima še sina, ki je hrom na svojih stopalih.«
Řekl jemu král: Jest-liž ještě kdo z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství Boží? Odpověděl Síba králi: Ještě jest syn Jonatův chromý na nohy.
4 Kralj mu je rekel: »Kje se nahaja?« Cibá je rekel kralju: »Glej, v hiši Amiélovega sina Mahírja v Lo Dabárju je.«
I řekl jemu král: Kdež jest? Odpověděl Síba králi: Tam jest v domě Machiry, syna Amielova v Lodebar.
5 Potem je kralj David poslal in ga privedel iz hiše Amiélovega sina Mahírja, iz Lo Dabárja.
Protož poslav král David, vzal ho z domu Machiry, syna Amielova z Lodebar.
6 Torej ko je Mefibóšet, sin Jonatana, Savlovega sina, prišel k Davidu, je padel na svoj obraz in ga počastil. David je rekel: »Mefibóšet.« Odgovoril je: »Glej, tvoj služabnik!«
A když přišel Mifibozet syn Jonaty, syna Saulova, k Davidovi, padl na tvář svou a poklonil se. I řekl David: Mifibozete. Kterýž odpověděl: Aj, služebník tvůj.
7 David mu je rekel: »Ne boj se, kajti zagotovo ti bom izkazal prijaznost zaradi tvojega očeta Jonatana in jaz ti bom obnovil vso deželo tvojega očeta Savla in pri moji mizi boš nenehno jedel kruh.«
Řekl jemu David: Neboj se, nebo jistě učiním s tebou milosrdenství pro Jonatu otce tvého, a navrátím tobě všecka pole Saule otce tvého, a ty jídati budeš za stolem mým vždycky.
8 Priklonil se je in rekel: »Kaj je tvoj služabnik, da bi pogledal na takšnega mrtvega psa, kot sem jaz?«
Kterýž pokloniv se, řekl: Co jest služebník tvůj, že jsi se ohlédl na psa mrtvého, jakýž jsem já?
9 Potem je kralj poklical Savlovega služabnika Cibája in mu rekel: »Sinu tvojega gospodarja sem izročil vse, kar je pripadalo Savlu in vsej njegovi hiši.
Zatím povolal král Síby, služebníka Saulova a řekl jemu: Cožkoli měl Saul i všecka čeled jeho, to jsem dal synu pána tvého.
10 Torej ti in tvoji sinovi in tvoji služabniki, boste zanj obdelovali deželo in ti boš prinesel sadove, da bo sin tvojega gospodarja lahko imel hrano za jesti. Toda Mefibóšet, sin tvojega gospodarja, bo vedno jedel kruh pri moji mizi.« Torej Cibá je imel petnajst sinov in dvajset služabnikov.
Budeš tedy jemu spravovati rolí, ty i synové tvoji i služebníci tvoji, a snášeti budeš, aby měl syn pána tvého pokrm, kterýž by jedl, ale Mifibozet syn pána tvého jídati bude vždycky za stolem mým. (Měl pak Síba patnácte synů a dvadceti služebníků.)
11 Potem je Cibá rekel kralju: »Glede na vse, kar je moj gospod kralj zapovedal svojemu služabniku, tako bo tvoj služabnik storil. Kar se tiče Mefibóšeta, « je rekel kralj, »on bo jedel pri moji mizi, kakor nekdo izmed kraljevih sinov.«
Odpověděl Síba králi: Vedlé všeho, jakž přikázal pán můj král služebníku svému, tak učiní služebník tvůj, ačkoli i Mifibozet mohl by jídati za stolem mým jako jeden z synů královských.
12 Mefibóšet pa je imel mladega sina, katerega ime je bilo Miha. In vsi, ki so prebivali v Cibájajevi hiši, so bili služabniki Mefibóšetu.
Měl také Mifibozet syna malého, jemuž jméno bylo Mícha; a všickni, kteříž bydlili v domě Síbově, byli za služebníky Mifibozetovi.
13 Tako je Mefibóšet prebival v Jeruzalemu, kajti nenehno je jedel pri kraljevi mizi, bil pa je hrom na obeh svojih stopalih.
A tak Mifibozet zůstával v Jeruzalémě, proto že vždycky za stolem královským jídal; a byl kulhavý na obě noze.
