1 Kralji 11

1 Toda kralj Salomon je ljubil mnoge tuje žene, skupaj s faraonovo hčerjo, ženske iz Moába, Amónke, Edómke, Sidónke in Hetejke,

V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,

2 od narodov glede katerih je Gospod Izraelovim otrokom rekel: »Ne boste vstopili k njim niti oni ne smejo vstopiti k vam, kajti zagotovo bodo vaše srce odvrnili za svojimi bogovi.« Salomon se je v ljubezni trdno pridružil k njim.

Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,

3 Imel je sedemsto žená, princese in tristo priležnic in njegove žene so odvrnile njegovo srce.

Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.

4 Kajti zgodilo se je, ko je bil Salomon star, da so njegove žene njegovo srce odvrnile za drugimi bogovi in njegovo srce ni bilo popolno z Gospodom, njegovim Bogom, kot je bilo srce njegovega očeta Davida.

Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

5 Kajti Salomon je šel za Astarto, boginjo Sidóncev in za Milkómom, gnusobo Amóncev.

Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.

6 Salomon je počel zlo v Gospodovih očeh in ni popolnoma šel za Gospodom, kakor je delal njegov oče David.

I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.

7 Potem je Salomon zgradil visok kraj za Kemoša, gnusobo Moábcev, na hribu, ki je pred Jeruzalemom in za Moloha, ogabnost Amónovih otrok.

Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.

8 Podobno je storil za vse svoje tuje žene, ki so zažigale kadilo in žrtvovale svojim bogovom.

A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.

9 Gospod pa je bil jezen nad Salomonom, ker je bilo njegovo srce odvrnjeno od Gospoda, Izraelovega Boga, ki se mu je dvakrat prikazal

I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,

10 in mu je glede te stvari zapovedal, da naj ne gre za drugimi bogovi. Toda tega, kar mu je Gospod zapovedal, ni ohranil.

A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.

11 Zato je Gospod Salomonu rekel: »Ker si to storil in nisi obvaroval moje zaveze in mojih zakonov, ki sem ti jih zapovedal, ti bom zagotovo iztrgal kraljestvo in ga dal tvojemu služabniku.

Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.

12 Vendar zaradi tvojega očeta Davida tega ne bom storil v tvojih dneh, temveč ga bom iztrgal iz roke tvojega sina.

A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

13 Toda ne bom odtrgal vsega kraljestva, temveč bom en rod dal tvojemu sinu zaradi Davida, svojega služabnika in zaradi Jeruzalema, ki sem ga izbral.«

Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.

14 Gospod je Salomonu razvnel nasprotnika, Edómca Hadáda. Ta je bil iz kraljevega semena v Edómu.

A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.

15 Kajti pripetilo se je, ko je bil David v Edómu in je Joáb, poveljnik vojske, odšel gor, da pokoplje umorjene, potem ko je udaril vsakega moškega v Edómu

Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,

16 (kajti šest mesecev je Joáb ostal tam z vsem Izraelom, dokler ni iztrebil vsakega moškega v Edómu),

(Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské, )

17 da je Hadád pobegnil, on in z njim nekateri Edómci, služabniki njegovega očeta, da gredo v Egipt; Hadád je bil še majhen otrok.

Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.

18 Vstali so iz Midjána in prišli v Parán in s seboj so vzeli može iz Parána ter prišli v Egipt, k faraonu, egiptovskemu kralju, ki mu je dal hišo, mu določil živež in mu dal deželo.

Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.

19 Hadád je našel veliko naklonjenost v faraonovih očeh, tako da mu je dal za ženo sestro svoje lastne žene, sestro kraljice Tahpenése.

A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.

20 Tahpenésina sestra mu je rodila Genubáta, njegovega sina, ki ga je Tahpenésa vzgajala v faraonovi hiši in Genubát je bil v faraonovi hiši med faraonovimi sinovi.

I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.

21 Ko je Hadád v Egiptu slišal, da je David zaspal s svojimi očeti in da je bil Joáb, poveljnik vojske, mrtev, je Hadád rekel faraonu: »Pusti me oditi, da lahko grem k svoji lastni deželi.«

Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.

22 Potem mu je faraon rekel: »Toda kaj ti je manjkalo z menoj, glej, da si prizadevaš, da greš v svojo lastno deželo?« Odgovoril je: »Nič, vendar me vseeno pusti oditi.«

Jemuž řekl Farao: Čehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.

23 Bog pa mu je razvnel drugega nasprotnika, Eljadájevega sina Rezóna, ki je pobegnil pred svojim gospodom Hadadézerjem, kraljem iz Cobe.

Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,

24 K sebi je zbral može in postal poveljnik nad četo, ko je David usmrtil tiste iz Cobe in odšli so v Damask, tam prebivali in kraljevali v Damasku.

A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.

25 Vse Salomonove dni je bil nasprotnik Izraelu, poleg vragolije, ki jo je storil Hadád. Preziral je Izrael in kraljeval nad Sirijo.

I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.

26 Jerobeám, Nebátov sin, Efratejec iz Ceréde, Salomonov služabnik (katerega materino ime je bilo Cerúja, vdova), celo on je dvignil svojo roko zoper kralja.

Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua, ) služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.

27 To je bil razlog, da je svojo roko dvignil zoper kralja. Salomon je zgradil Miló in popravil vrzeli mesta svojega očeta Davida.

A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.

28 Mož Jerobeám je bil mogočen, hraber človek in Salomon, ko je videl, da je bil mladenič podjeten, ga je postavil za vladarja nad vso zadolžitvijo Jožefove hiše.

Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.

29 Pripetilo se je ob tistem času, ko je Jerobeám odšel iz Jeruzalema, da ga je na poti našel prerok Šilčan Ahíja, in ta se je odel z novo obleko in onadva sta bila sama na polju.

I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.

30 Ahíja je zgrabil novo obleko, ki je bila na njem in jo raztrgal na dvanajst kosov

Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.

31 in rekel Jerobeámu: »Vzemi si deset kosov, kajti tako govori Gospod, Izraelov Bog: ›Glej, iztrgal bom kraljestvo iz Salomonove roke in tebi bom dal deset rodov

A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.

32 (toda on bo imel en rod zaradi mojega služabnika Davida in zaradi Jeruzalema, mesta, ki sem ga izbral izmed vseh Izraelovih rodov),

Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,

33 zato ker so me zapustili in oboževali Astarto, boginjo Sidóncev, Kemoša, boga Moábcev in Milkóma, boga Amónovih otrok in niso hodili po mojih poteh, da delajo to, kar je pravilno v mojih očeh in da ohranjajo moje zakone in moje sodbe, kakor je počel njegov oče David.

Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.

34 Vendar iz njegove roke ne bom vzel celotnega kraljestva, temveč ga bom zaradi Davida, svojega služabnika, ki sem ga izbral, naredil za princa vse dni njegovega življenja, ker je ohranjal moje zapovedi in moje zakone,

A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.

35 toda kraljestvo bom vzel iz roke njegovega sina in ga dal tebi, celó deset rodov.

Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,

36 Njegovemu sinu pa bom dal en rod, da bo David, moj služabnik, lahko vedno imel luč pred menoj v Jeruzalemu, mestu, ki sem ga izbral, da tam postavim svoje ime.

Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.

37 Vzel te bom in kraljeval boš glede na vse, kar želi tvoja duša in boš kralj nad Izraelom.

A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

38 Zgodilo se bo, če boš prisluhnil vsemu, kar ti zapovem in boš hodil po mojih poteh in delal to, kar je pravilno v mojih očeh, da se držiš mojih zakonov in mojih zapovedi, kakor se je moj služabnik David, da bom jaz s teboj in ti bom zgradil zanesljivo hišo, kakor sem jo zgradil za Davida, Izraela pa bom izročil tebi.

Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.

39 Zaradi tega bom prizadel Davidovo seme, toda ne na veke.‹«

Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.

40 Salomon je torej iskal, da ubije Jerobeáma. Jerobeám pa je vstal in pobegnil v Egipt, k egiptovskemu kralju Šišáku in v Egiptu je bil do Salomonove smrti.

Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.

41 Ostala Salomonova dela in vse, kar je storil in njegova modrost, mar niso zapisana v knjigi Salomonovih del.

Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.

42 Časa, ko je Salomon v Jeruzalemu kraljeval nad vsem Izraelom, je bilo štirideset let.

Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.

43 Salomon je zaspal s svojimi očeti in bil pokopan v mestu svojega očeta Davida. Namesto njega je zakraljeval njegov sin Rehabám.

I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.