Псалтирь 47

1 В конец, о сынех Кореовых, псалом. Вси языцы, восплещите руками, воскликните Богу гласом радования:

Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm. Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.

2 яко Господь Вышний страшен, Царь велий по всей земли:

Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.

3 покори люди нам и языки под ноги наша:

Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.

4 избра нам достояния свое, доброту Иаковлю, юже возлюби.

Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. (Sélah)

5 Взыде Бог в воскликновении, Господь во гласе трубне.

Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.

6 Пойте Богу нашему, пойте: пойте Цареви нашему, пойте.

Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.

7 Яко Царь всея земли Бог, пойте разумно.

Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.

8 Воцарися Бог над языки: Бог седит на престоле святем Своем.

Kralujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém.

9 Князи людстии собрашася с Богом Авраамлим: яко Божии державнии земли зело вознесошася.

Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest.