Книга Судей израилевых 6

1 И сотвориша сынове Израилевы злое пред Господем, и предаде их Господь в руку Мадиамлю седмь лет.

Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.

2 И укрепися рука Мадиамля на Израиля: и сотвориша себе сынове Израилевы от лица Мадиамля ограды в горах и в пещерах и в твердынех.

A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.

3 И бысть егда сеяше муж Израилев, и восхождаше Мадиам и Амалик и сынове восточнии, и восхождаху на него,

A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.

4 и ополчахуся на них, и разоряху плоды земныя, дондеже внити в Газу: и не оставляху бытия жизненнаго во Израили, и стад и телца и осла:

Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.

5 яко сами и скоти их восхождаху, и кущы их преношаху, и прихождаху яко прузи множеством, и самем и велблюдом их не бяше числа: и прихождаху на землю Израилеву разорити ю.

Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.

6 И обнища Израиль зело от лица Мадиамля.

Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.

7 И возопиша сынове Израилевы ко Господу: и бысть егда возопиша сынове Израилевы ко Господу Мадиама ради,

Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,

8 и посла Господь мужа пророка к сыном Израилевым, и рече им: сия глаголет Господь Бог Израилев: Аз есмь изведый вас из Египта, и изведох вас из дому работы:

Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,

9 и избавих вас от руки Египетския и от руки всех стужающих вам: и изгнах я от лица вашего, и дах вам землю их,

A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.

10 и рекох вам: Аз есмь Господь Бог ваш, не убойтеся богов Аморрейских, в нихже вы живете в земли их: и не послушасте гласа Моего.

I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.

11 И прииде Ангел Господень, и седе под дубом, иже есть во Ефрафе, иже бысть Иоаса отца Езри. И Гедеон сын его млачаше пшеницу на гумне его, бежати от лица Мадиамля.

Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.

12 И явися ему Ангел Господень и рече к нему: Господь с тобою, сильный крепостию.

I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.

13 И рече к нему Гедеон: во мне, Господи мой: и аще есть Господь с нами, и вскую обретоша ны вся злая сия? И где суть вся чудеса Его, елика поведаша нам отцы наши, глаголюще: не из Египта ли изведе нас Господь? И ныне отверже нас Господь и предаде нас в руку Мадиамлю.

Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.

14 И воззре на него Ангел Господень и рече ему: иди в крепости твоей сей, и спасеши Израиля от руки Мадиамли: и се, послах тя.

A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?

15 И рече к нему Гедеон: во мне, Господи, в чесом спасу Израиля? Се, тысяща моя хуждша в Манассии, и аз есмь мний в дому отца моего.

Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.

16 И рече к нему Господь: понеже Аз буду с тобою, и избиеши Мадиама яко мужа единаго.

Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.

17 И рече к Нему Гедеон: и аще обретох благодать пред очима Твоима, и да сотвориши мне днесь знамение, яко Ты глаголеши со мною:

Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.

18 не отиди отсюду, дондеже приити мне к Тебе, и принесу жертву мою, и пожру пред Тобою. И рече: Аз есмь, премедлю, дондеже обратишися ты.

Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.

19 И Гедеон вниде, и сотвори козлище от коз, и четверть ифи муки опресноков, и мяса вложи в кошницу, и юху влия в горнец: и изнесе к Нему под дуб, и поклонися.

Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.

20 И рече к нему Ангел Господень: возми мяса и хлебы пресныя, и положи у камене онаго, и юху близ излий. И сотвори тако.

I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.

21 И простре Ангел Господень конец жезла, иже в руце его, и прикоснуся мясом и хлебом пресным: и возгореся огнь из камене, и пояде мяса и опресноки: и Ангел Господень отиде от очей его.

Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.

22 И виде Гедеон, яко Ангел есть Господень, и рече Гедеон: увы мне, Господи, Господи, яко видех Ангела Господня лицем к лицу.

A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?

23 И рече ему Господь: мир тебе, и не бойся, не умреши.

I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.

24 И созда тамо Гедеон жертвенник Господу, и назва его Мир Господень, даже до дне сего, еще сущу ему во Ефрафе отца Езри.

Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.

25 И бысть в ту нощь, и рече ему Господь: возми телца упитаннаго (от скотов) отца твоего, и телца втораго седми лет, и разориши олтарь Ваалов, иже есть отца твоего, и дубраву, яже у него, да посечеши:

Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.

26 и да соградиши олтарь Господеви Богу твоему явившемуся тебе на верху (горы) маози во предчинии: и да поймеши телца втораго и вознесеши всесожжения на древех дубравы, юже посечеши.

A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.

27 И поя Гедеон десять мужей от рабов своих, и сотвори, якоже заповеда ему Господь. И бысть яко убояся дому отца своего и мужей града, еже сотворити во дни, и сотвори нощию.

Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.

28 И обутреневаша мужие градстии заутра: и се, раскопан олтарь Ваалов, и дубрава яже у него посечена, и видеша телца втораго вознесена на всесожжение на олтарь новосогражденный.

Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.

29 И рече муж к ближнему своему: кто сотвори вещь сию? И вопрошаху и искаху, и познаша, яко Гедеон сын Иоасов сотвори вещь сию.

I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.

30 И рекоша мужие градстии ко Иоасу: изведи сына твоего, и да умрет, яко раскопа олтарь Ваалов и яко посече дубраву яже над ним.

Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.

31 И рече Иоас к мужем воставшым на него: еда вы ныне суд глаголете о Ваале? Или вы его спасете? Иже аще кто сотвори обиду, да умрет до заутрия: аще Бог есть, да мстит себе, яко раскопа олтарь его.

Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.

32 И прозва его в той день Иероваалом, глаголя: да отмстит на нем Ваал, яко раскопа олтарь его.

I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.

33 И весь Мадиам и Амалик и сынове востоков снидошася вкупе, и преидоша (реку), и ополчишася в долине Иезраель.

Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.

34 И Дух Божий укрепи Гедеона, и воструби рогом, и возопи Авиезер вслед его.

Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.

35 И посла послы ко всему Манассию, и созвася и сей вслед его. Посем посла послы во Асир и в Завулон и в Неффалим, и взыдоша во сретение им.

A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.

36 И рече Гедеон к Богу: аще Ты спасаеши рукою моею Израиля, якоже глаголал еси,

Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,

37 се, аз положу руно овчее на гумне: и аще будет роса на руне точию, и по всей земли суша, уразумею, яко спасеши рукою моею Израиля, якоже глаголал еси.

Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.

38 И бысть тако: и урани Гедеон наутрие, и исцеди руно, и истече роса из руна, исполнен окрин воды.

I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.

39 И рече Гедеон к Богу: да не разгневается ярость Твоя на мя, и возглаголю еще единою, и искушу еще единою руном: да будет суша на руне токмо, и по всей земли да будет роса.

Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.

40 И сотвори Бог тако в нощи той: и бысть суша на руне токмо, и по всей земли бысть роса.

I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.