Второзаконие 19
1 Егда же погубит Господь Бог твой языки, ихже Господь Бог твой дает тебе землю, и наследиши их и вселишися во градех их и в домех их,
Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:
2 три грады да отлучиши себе среди земли твоея, юже Господь Бог твой дает тебе в наследие.
Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
3 Уготови себе путь, и на трое раздели пределы земли твоея, юже разделяет тебе Господь Бог твой: и да будет убежище тамо всякому убийце.
Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:
4 Сие же да будет заповедание убийце, иже аще убежит тамо, и жив будет: иже аще убиет ближняго своего не ведя, и сей не ненавиде его прежде вчерашняго дне и третияго,
(Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.
5 и иже аще пойдет с подругом своим в лес собирати дрова, и поползнется рука его с секирою секущаго дрова, и спадши секира с топорища улучит подруга его, и умрет, сей да убежит во един от градов сих, и жив да будет:
Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)
6 да не погнав ужик крове вслед убившаго, яко разгорится сердце ему, и постигнет его, аще должайший будет путь, и убиет душу его, и умрет: и сему несть суд смертный, понеже не бе ненавидя его прежде вчерашняго и третияо дне:
Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.
7 сего ради заповедаю аз тебе слово сие, глаголя: три грады да отлучиши себе.
Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.
8 Аще же разширит Господь Бог твой пределы твоя, якоже клятся отцем твоим, и даст тебе Господь всю землю, юже рече дати отцем твоим,
Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:
9 аще послушаеши творити вся заповеди сия, яже аз заповедаю тебе днесь, любити Господа Бога твоего, ходити во всех путех Его вся дни: и да приложиши себе еще три грады к сим трием градом,
(Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny), tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,
10 и да не пролиется кровь безвинна в земли твоей, юже Господь Бог твой дает тебе в жребий, и да не будет в тебе крови повинен.
Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.
11 Аще же будет у тебе человек ненавидяй ближняго своего, и навет сотворит нань, и востанет нань, и поразит душу его, и умрет, и вбегнет во един от градов сих,
Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:
12 да послют старейшины града того, и возмут его оттуду, и да предадят его в руце ужиков крове, и да умрет:
Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.
13 да не пощадит его око твое, и да очистиши кровь неповинную от Израиля, и благо будет тебе.
Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.
14 Да не предвижеши пределов ближняго своего, яже поставиша отцы твои в наследии твоем, еже наследовал еси в земли, юже Господь Бог твой дает тебе во жребий.
Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
15 Да не пребудет свидетель един во свидетелство на человека по всякой обиде и по всякому преступлению и по всякому греху, имже аще согрешит: при устех двою свидетелей и при устех триех свидетелей да станет всяк глагол.
Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.
16 Аще же востанет свидетель неправеден на человека, глаголя на него нечестие,
Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,
17 да станут оба человека, имже есть пря, пред Господем и пред жерцы и пред судиями, иже будут в тыя дни,
Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.
18 и да испытают их судии прилежно, и се, свидетель неправеден свидетелствова неправду, воста на брата своего:
A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,
19 да сотворите ему, якоже и он умысли сотворити супротив брата своего, и измите злое от вас самех:
Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.
20 да и прочии услышавше убоятся, и не приложат ктому творити словесе злаго сего в вас:
A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.
21 да не пощадит его око твое: душу за душу, око за око, зуб за зуб, руку за руку, ногу за ногу, якоже аще кто даст порок на ближняго своего, сице воздастся ему.
A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.
