Первое послание к Фессалоникийцам 4
1 Темже убо, братие, просим вы и молим о Христе Иисусе, якоже приясте от нас, како подобает вам ходити и угождати Богови, якоже и ходите, да избыточествуете паче:
Nakonec vás, bratři, prosíme a připomínáme vám Ježíšovým jménem: usilujte o to, abyste se líbili Bohu. V tom se bez přestání cvičte a zdokonalujte.
2 весте бо, какова повеления дахом вам Господем Иисусом.
3 Сия бо есть воля Божия, святость ваша, хранити себе самех от блуда,
Bůh vás chce mít bezúhonné a čisté, neposkvrněné smilstvem; držte proto své tělo v kázni a nepropadejte vášnivosti jako pohané, kteří neznají Boha.
4 и ведети комуждо от вас свой сосуд стяжавати во святыни и чести,
Respektujte manželský svazek svého bližního; kdo by ho rozvracel, neujde trestu. To opakuji znovu a se vší vážností.
5 а не в страсти похотней, якоже и языцы не ведящии Бога,
6 и еже не преступати и лихоимствовати в вещи брата своего: зане мститель есть Господь о всех сих, якоже и прежде рекохом к вам и засвидетельствовахом.
7 Не призва бо нас Бог на нечистоту, но во святость.
Bůh nás přece nepovolal ke špinavosti, ale ke svatosti a čistotě.
8 Темже убо отметаяй не человека отметает, но Бога, Давшаго Духа Своего Святаго в нас.
Kdo těmito hodnotami pohrdá, nepohrdá člověkem, ale samotným Bohem, dárcem svatého Ducha.
9 О братолюбии же, не требуете, да пишется к вам, сами бо вы Богом учени есте, еже любити друг друга:
Co se týče bratrského vztahu, jaký má být mezi věřícími lidmi, o tom se jistě nemusím příliš rozšiřovat. Sám Bůh vás učí, jak se máte mít navzájem rádi, a myslím, že vám v tomto směru nemám co vytknout.
10 ибо творите то ко всей братии, сущей во всей Македонии. Молим же вы, братие, избыточествовати паче,
Vždyť je to o vás známo v celé Makedonii. Přesto vás prosím, buďte v tom ještě horlivější.
11 и любезно прилежати, еже безмолвствовати и деяти своя и делати своима рукама, якоже повелехом вам:
Pokládejte za věc své cti, že budete pokojně plnit své povinnosti a živit se vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili.
12 да ходите благообразно ко внешним и ни чесогоже требуете.
Tak získáte úctu svého okolí a nebudete na nikoho odkázáni.
13 Не хощу же вас, братие, не ведети о умерших, да не скорбите, якоже и прочии не имущии упования.
Ještě vám chci napsat něco o tom, co se stane s křesťanem, když zemře, abyste v této věci měli jasno a nemuseli pro něho truchlit jako ti, kdo už nemají žádnou naději.
14 Аще бо веруем, яко Иисус умре и воскресе, тако и Бог умершыя во Иисусе приведет с Ним.
Když totiž věříme, že Ježíš zemřel a pak znovu ožil, můžeme počítat s tím, že až se k nám Ježíš vrátí, přivede Bůh současně k životu i všechny, kteří ve víře v Krista zemřeli.
15 Сие бо вам глаголем словом Господним, яко мы живущии, оставшии в пришествие Господне, не имамы предварити умерших:
A přímo od Pána vám mohu vyřídit: nikdo z těch, kdo zemřeli před Kristovým příchodem, se neopozdí při setkání s ním za těmi, kteří se ho dočkají ještě zaživa.
16 яко Сам Господь в повелении, во гласе Архангелове и в трубе Божии снидет с небесе, и мертвии о Христе воскреснут первее:
Sám Pán se přiblíží z nebe, hlasem archanděla vydá mocný povel a ozve se Boží polnice. Nato vstanou všichni, kdo s vírou v Krista zemřeli,
17 потом же мы, живущии оставшии, купно с ними восхищени будем на облацех в сретение Господне на воздусе, и тако всегда с Господем будем.
a spolu s věřícími, kteří zůstali naživu, budou shromážděni k němu. Tam se setkáme všichni, abychom s ním už zůstali na věky.
18 Темже утешайте друг друга в словесех сих.
Touto zprávou se vzájemně povzbuzujte a potěšujte.
