Mapisarema 102
1 Munyengetero womunhu anotambudzika. Paanenge aziya uye odurura kuchema kwake pamberi paJehovha. Inzwai munyengetero wangu, imi Jehovha; kuchemera kwangu rubatsiro ngakusvike kwamuri.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Regai kundivanzira chiso chenyu pandinenge ndichitambudzika. Rerekerai nzeve yenyu kwandiri; pandinokudanai, ndipindurei nokukurumidza.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Nokuti mazuva angu anopera soutsi; mapfupa angu anopisa samazimbe anopfuta.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Mwoyo wangu warohwa uye waoma souswa; ndinokanganwa kudya zvokudya zvangu.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Nokuda kwokugomera kwangu kukuru ndaonda zvokuti ganda rangu ranamatira pamapfupa.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Ndafanana nezizi romugwenga, sezizi riri pakati pamatongo.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Ndinovata ndakasvinura, ndava seshiri iri yoga pamusoro pedenga remba.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Zuva rose vavengi vangu vanondishungurudza; avo vanondipengera vanoshandisa zita rangu sechituko.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Nokuti ndinodya madota sechokudya changu, uye ndinovhenganisa zvokunwa zvangu nemisodzi,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 nokuda kwehasha dzenyu huru, nokuti makandisimudza mukandikanda parutivi.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Mazuva angu akaita somumvuri wamadekwana; ndinosvava souswa.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Asi imi, iyemi Jehovha, munogara pachigaro choushe nokusingaperi; mukurumbira wenyu uripo kusvikira kuzvizvarwa zvose.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Imi muchasimuka mugonzwira Zioni tsitsi, nokuti ndiyo nguva yokurinzwira nyasha; nguva yakatarwa yasvika.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Nokuti matombo aro anokosha kuvaranda venyu; guruva raro chairo rinovaendesa kugomba.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Ndudzi dzichatya zita raJehovha, madzimambo ose enyika achatya kubwinya kwenyu.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Nokuti Jehovha achavakazve Zioni, agozviratidza pakubwinya kwake.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Achadavira minyengetero yavanotambura; haangazvidzi chikumbiro chavo.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Izvi ngazvinyorerwe zvizvarwa zvamangwana, kuti vanhu vasati vasikwa vagorumbidza Jehovha vachiti,
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 “Jehovha akatarira pasi ari panzvimbo yake tsvene yakakwirira, ari kudenga akacherechedza pasi,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 kuti anzwe kugomera kwavasungwa agosunungura avo vakatongerwa rufu.”
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Saka zita raJehovha richaparidzwa muZioni, nokurumbidzwa kwake muJerusarema,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 panoungana marudzi noushe kuti vanamate Jehovha.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Panguva youpenyu hwangu akatapudza simba rangu; akaita kuti mazuva angu ave mashoma.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Saka ndakati, “Regai kundibvisa, imi Mwari wangu, pakati pamazuva angu; makore enyu anoramba aripo kusvikira kuzvizvarwa zvose.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Pamavambo makateya nheyo dzenyika, uye matenga ibasa basa ramaoko enyu.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Izvo zvichaparara, asi imi munogara muripo; zvose zvichasakara senguo. Senguo muchavabvisa uye vacharaswa.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Asi imi mucharamba makadaro, uye makore enyu haatongogumi.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Vana vavaranda venyu vachagara pamberi penyu; zvizvarwa zvavo zvichasimbiswa pamberi penyu.”
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
