Jobho 34
1 Ipapo Erihu akati:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 “Inzwai mashoko angu, imi vanhu vakachenjera; nditeererei, imi vanhu vedzidzo.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Nokuti nzeve inoedza mazwi sokuravira kunoita rurimi chokudya.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Ngatinzverei pachedu kuti chakarurama ndechipi; ngatidzidzei pamwe chete kuti chakanaka ndechipi.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 “Jobho anoti, ‘Handina mhosva, asi Mwari anoramba kundiruramisira.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Kunyange ndakarurama, ndinonzi ndiri murevi wenhema; kunyange ndisina mhaka, museve wake unobaya ronda risingarapiki.’
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Ndianiko munhu akaita saJobho, anonwa kushorwa semvura?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Anofambidzana navanoita zvakaipa; anowirirana navanhu vakaipa.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Nokuti anoti, ‘Munhu haana chaanobatsirwa nacho, paanoedza kufadza Mwari.’
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 “Saka nditeererei, imi vanhu vokunzwisisa. Mwari haangatongoiti zvakaipa, Wamasimba Ose haangatongokanganisi.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Anoripira munhu pane zvaanenge aita; anoisa pamusoro pake zvakakodzera mafambiro ake.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Hazvingatongogoni kuti Mwari angaita zvakaipa, kuti Wamasimba Ose angaminamisa kururamisira.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Ndianiko akamugadza pamusoro penyika? Ndianiko akamuita mutariri wepasi pose?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Kana kwaiva kufunga kwake, uye akatora mweya wake nokufema kwake,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 marudzi ose avanhu aiparara pamwe chete, uye munhu aizodzokerazve kuguruva.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 “Kana uchinzwisisa teerera izvi; chinzwa zvandinoreva.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Ko, munhu anovenga kururamisira angatonga here? Ko, muchapomera akarurama uye ane simba here?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Ko, haazi iye anoti kumadzimambo, ‘Hamubatsiri imi,’ uye kumakurukota, ‘Makaipa imi,’
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 asingaitiri machinda zvakanaka nokuti machinda, uye asingaitiri zvakanaka vapfumi kupfuura varombo, nokuti vose ibasa ramaoko ake?
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Vanofa kamwe kamwe, pakati pousiku; vanhu vanovhundutswa vagoparara; vane simba vanobviswa zvisingaitwi noruoko rwomunhu.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 “Meso ake ari panzira dzavanhu; anoona nhambwe imwe neimwe yavo.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Hakuna nzvimbo ine rima, hakuna mumvuri wakadzama, pangavanda vaiti vezvakaipa.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Mwari haanei nezvokuedzazve vanhu, kuti vauye vamire pamberi pake vagotongwa.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Anoparadza vane simba asina kumbobvunza, agogadza vamwe panzvimbo yavo.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Nokuti anocherechedza mabasa avo, anovabvisa usiku uye vanopwanyiwa.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Anovaranga nokuda kwokuipa kwavo, pavanoonekwa nomunhu wose,
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 nokuti vakatsauka pakumutevera uye havana kuva nehanya kana neimwe yenzira dzake.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Vakakonzera kuchema kwavarombo kuti kusvike pamberi pake, zvokuti akanzwa kuchema kwavanoshayiwa.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Asi kana akaramba anyerere ndiani angamupa mhosva? Kana akavanza chiso chake, ndianiko angamuona? Zvakadaro iye ari pamusoro pazvose, munhu nendudzi,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 kuti abvise munhu asina umwari pakutonga, kuti asaisira vanhu misungo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 “Ngatiti munhu oti kuna Mwari, ‘Ndine mhaka asi handichatadzazve.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Ndidzidzisei zvandisingagoni kuona; kana ndakaita zvakaipa, handichazviitizve.’
Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Ko, Mwari angafanira kukupa mubayiro sezvaunoda iwe here, zvaunoramba kutendeuka? Unofanira kusarudza iwe, kwete ini; saka nditaurire zvaunoziva.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 “Imi vanhu vokunzwisisa taurai, vanhu vakachenjera munondinzwa muti kwandiri,
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 ‘Jobho anotaura asina zivo; mashoko ake haana uchenjeri.’
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Haiwa, dai Jobho aedzwa kusvikira pakupedzisira, nokuti anopindura somunhu akaipa!
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Pachivi chake anowedzera kumukira; anouchira maoko ake pakati pedu sezvisina basa, uye anowedzera mashoko ake okurwa naMwari.”
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
