< Jobho 3 >
1 Shure kwaizvozvo, Jobho akashamisa muromo wake ndokutuka zuva rokuberekwa kwake.
Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
3 “Zuva rokuberekwa kwangu ngariparare, uye nousiku hwakanzi, ‘Kwaberekwa mwanakomana!’
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4 Zuva iroro ngarishanduke rive rima; Mwari wokudenga ngaarege kuva nehanya naro; Chiedza ngachirege kuvhenekera pamusoro paro.
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5 Rima nomumvuri wakasviba ngazviritore zvakare; gore ngarigare pamusoro paro; kusviba ngakufukidze chiedza charo.
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6 Usiku uhwo rima guru ngaribate; ngahurege kuverengwa pakati pamazuva egore kana kunyorwa pamwedzi ipi zvayo.
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7 Usiku uhwo ngahushaye chibereko; ngaparege kunzwika kupembera kwomufaro mahuri.
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8 Vanotuka mazuva ngavatuke zuva iro, vaya vakagadzirira kumutsa Chikara Chikuru cheGungwa.
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9 Nyeredzi dzahwo dzamangwanani ngadzisvibe; ngahumirire chiedza chamasikati pasina uye ngahurege kuona hwerazuva hwamambakwedza;
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10 nokuti hahuna kundipfigira mikova yechizvaro kuti huvanze dambudziko pamberi pangu.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11 “Ko, ndakaregererei kufa pakuberekwa kwangu, nokufa pandaibuda mudumbu?
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12 Mabvi akavapo seiko kuti andigamuchire namazamu kuti ndinwe?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13 Nokuti zvino ndingadai ndakavata murugare; ndingadai ndivete uye ndakazorora
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14 namadzimambo namakurukota enyika, vakazvivakira nzvimbo dzava matongo zvino,
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15 navatongi vakanga vane goridhe, vakazadza dzimba dzavo nesirivha.
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16 Kana kuti sei ndisina kuvigwa muvhu somwana asina kusvika, somucheche asina kumboona chiedza chezuva?
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17 Ikoko vakaipa vanorega kutambudza, uye ikoko vakaneta vakazorora.
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18 Nhapwa dzinofarirawo rugare rwadzo; havachanzwizve kudanidzira kwomuchairi wenhapwa.
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19 Vaduku navakuru variko, uye nhapwa yakasunungurwa kubva pana tenzi wayo.
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20 “Chiedza chinopirweiko vaya vari kusurukirwa, uye upenyu kune ane shungu pamwoyo,
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21 kuna vaya vanoshuva kufa irwo rusingauyi, vanorutsvaka kupfuura pfuma yakavanzika,
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22 vazere nomufaro uye vanofara pavanosvika muguva?
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23 Upenyu hunopirweiko munhu ane nzira yakavanzika, iye akakomberedzwa naMwari noruzhowa?
Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24 Nokuti mafemo anosvika kwandiri pachinzvimbo chezvokudya, kugomera kwangu kunodururwa semvura.
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25 Zvandaitya zvakandivinga; zvandaizeza zvaitika kwandiri.
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26 Handina rugare, handina runyararo; handina zororo, asi nhamo chete.”
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.