Jobho 29

1 Jobho akapfuurira mberi nokutaura kwake achiti:

Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:

2 “Haiwa ndinoshuva sei mwedzi yakapfuura, iwo mazuva andairindirwa naMwari,

Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,

3 mwenje wake pawaivhenekera pamusoro pangu uye ndaivhenekerwa nechiedza chake ndichifamba murima!

Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

4 Haiwa, iwo mazuva andakanga ndichine simba, ushamwari hwaMwari chaihwo huchiropafadza imba yangu,

Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,

5 Wamasimba Ose paakanga achineni uye vana vangu pavakanga vakandipoteredza,

Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,

6 painyorovedzwa nzira yangu noruomba, uye dombo richindidururira hova dzamafuta omuorivhi.

Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,

7 “Pandakaenda kusuo reguta ndikandogara muchivara,

Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.

8 majaya akandiona akatsaukira parutivi uye vatana vakasimuka;

Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.

9 vakuru vakaramba kutaura vakafumbira miromo yavo namaoko avo;

Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.

10 manzwi avakuru akanyararidzwa, uye ndimi dzavo dzikanamira kumusoro kwemiromo yavo.

Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.

11 Vose vakandinzwa vakataura zvakanaka pamusoro pangu, uye vose vakandiona vakandirumbidza,

Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,

12 nokuti ndakanunura varombo vaichemera rubatsiro, uye nherera dzakanga dzisina anobatsira.

Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.

13 Munhu akanga ofa akandiropafadza; ndakaita kuti mwoyo wechirikadzi uimbe.

Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.

14 Ndakafuka kururama sechipfeko changu; kururamisira kwaiva nguo yangu nenguwani yangu.

V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.

15 Ndakanga ndiri meso kumapofu namakumbo kuzvirema.

Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.

16 Ndakanga ndiri baba kuna vanoshayiwa; ndaimiririra mhaka yomutorwa.

Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

17 Ndakavhuna meno emunhu akanga akaipa, ndikabvuta chaakanga akaruma.

A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.

18 “Ndakafunga kuti, ‘Ndichafira mumba mangu, mazuva angu awanda sejecha.

A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.

19 Midzi yangu ichasvika kumvura, uye dova richava pamatavi angu usiku hwose.

Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

20 Kukudzwa kwangu kucharamba kuri kutsva pandiri, uta hucharamba huri hutsva muruoko rwangu.’

Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.

21 “Vanhu vakanditeerera vachitarisira kwazvo, vanyerere vakamirira kurayira kwangu.

Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.

22 Shure kwokutaura kwangu, ivo havana kuzotaurazve; mashoko angu akawira panzeve dzavo zvinyoronyoro.

Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.

23 Vakandimirira kunge vakamirira mvura yomupfunhambuya, uye vakanwa mashoko angu kunge mvura yechirimo.

Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.

24 Pandakanyemwerera kwavari havana kuzvitenda; chiedza chechiso changu chaikosha kwavari.

Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.

25 Ndakavasarudzira nzira ini ndokugara saishe wavo; ndakagara samambo pakati pamauto ake; ndakanga ndakaita somunhu anonyaradza vanochema.

Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.