Псалми 83
1 Боже! Немој замукнути, немој ћутати, нити почивај, Боже!
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Јер ево непријатељи Твоји узавреше, и који Те ненавиде, подигоше главу.
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 По народ Твој зло наумише, и договарају се на изабране Твоје.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 Рекоше: Ходите да их истребимо између народа да се више не спомиње име Израиљево.
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 Сложно присташе и супрот Теби веру ухватише:
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 Насеља Едомова и Исмаиловци, Моав и Агарени,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Гевал и Амон и Амалик, Филистеји с Тирцима;
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 И Асур удружи се с њима; постадоше мишица синовима Лотовим.
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Учини им онако као Мадијану, као Сисари, као Јавину на потоку Кисону.
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 Који су истребљени у Аендору, нагнојише собом земљу.
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Уради с њима, с кнезовима њиховим, као с Оривом и Зивом, и са свима главарима њиховим као са Зевејем и Салманом.
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 Јер говоре: Освојимо насеља Божија.
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Боже мој! Заповеди нека буду као прах, као песак пред ветром.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Као што огањ сажиже шуму, и као пламен што запаљује горе,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 Тако их погнај буром својом и вихором својим смети их.
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Покриј лице њихово срамотом, да би тражили име Твоје, Господе!
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Нека се стиде и сраме довека, нека се смету и изгину!
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 И нека знају да си Ти, коме је име Господ, једини највиши над свом земљом.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
