Приче Соломонове 19
1 Сиромах који ходи у безазлености својој бољи је него опаки уснама својим, који је безуман.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Кад је душа без знања, није добро; и ко је брзих ногу, спотиче се.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Лудост човечија превраћа пут његов, а срце се његово гневи на Господа.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Богатство прибавља много пријатеља, а сиромаха оставља пријатељ његов.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Лажан сведок неће остати без кара, и ко говори лаж, неће побећи.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Многи угађају кнезу, и свак је пријатељ човеку податљивом.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 На сиромаха мрзе сва браћа његова, још више се пријатељи његови удаљују од њега; виче за њима, али их нема.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Ко прибавља разум, љуби душу своју; и ко пази на мудрост, наћи ће добро.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Сведок лажан неће остати без кара, и ко говори лаж, погинуће.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Не доликују безумном милине, ни слузи да влада кнезовима.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Разум задржава човека од гнева, и част му је мимоићи кривицу.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Царева је срдња као рика младог лава, и љубав је његова као роса трави.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Безуман је син мука оцу свом, и свадљивост женина непрестано прокисивање.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Кућа и имање наслеђује се од отаца; а од Господа је разумна жена.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Леност наводи тврд сан, и немарљива душа гладоваће.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Ко држи заповести, чува душу своју; а ко не мари за путеве своје, погинуће.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Господу позаима ко поклања сиромаху, и платиће му за добро његово.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Карај сина свог докле има надања и на погибао његову да не прашта душа твоја.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Велик гнев показуј кад прашташ кар, и кад опростиш, после већма покарај.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Слушај савет и примај наставу, да после будеш мудар.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Много има мисли у срцу човечијем, али шта Господ науми оно ће остати.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Жеља човеку треба да је да чини милост, а бољи је сиромах него лажа.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Страх је Господњи на живот; у кога је он, борави сит, нити га походи зло.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Лењивац крије руку своју у недра, ни к устима својим не приноси је.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Удри подсмевача да луди омудра, и разумног накарај да разуме науку.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Син срамотан и прекоран упропашћује оца и одгони матер.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Немој, сине, слушати науке која одводи од речи разумних.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Неваљао сведок подсмева се правди, и уста безбожника прождиру на неправду.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Готови су подсмевачима судови и безумницима бој на леђа.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
