Приче Соломонове 11
1 Лажна су мерила мрска Господу, а права мера угодна Му је.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Кад дође охолост, дође и срамота; а у смерних је мудрост.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Праведне води безазленост њихова, а безаконике сатире злоћа њихова.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Неће помоћи богатство у дан гнева, а правда избавља од смрти.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Правда безазленога управља пут његов, а безбожник пада од своје безбожности.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Праведне избавља правда њихова, а безаконици хватају се у својој злоћи.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Кад умире безбожник, пропада надање, и најјаче уздање пропада.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Праведник се избавља из невоље, а безбожник долази на његово место.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Лицемер квари устима ближњег свог; али се праведници избављају знањем.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Добру праведних радује се град; а кад пропадају безбожници, бива певање.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Благословима праведних људи подиже се град, а с уста безбожничких раскопава се.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Безумник се руга ближњему свом, а разуман човек ћути.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Опадач тумарајући издаје тајну; а ко је верна срца, таји ствар.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Где нема савета, пропада народ, а помоћ је у мноштву саветника.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Зло пролази ко се јамчи за туђина; а ко мрзи на јамство, без бриге је.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Жена мила добија част, а силни добијају богатство.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Милостив човек чини добро души својој, а немилостив уди свом телу.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Безбожни ради посао преваран; а ко сеје правду, поуздана му је плата.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Ко се држи правде, на живот му је; а ко иде за злом, на смрт му је.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Мрски су Господу који су опаког срца; а мили су Му који су безазлени на свом путу.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Зао човек неће остати без кара ако и друге узме у помоћ; а семе праведних избавиће се.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Жена лепа а без разума златна је брњица у губици свињи.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Жеља је праведних само добро, а очекивање безбожних гнев.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Један просипа, и све више има; а други тврдује сувише, и све је сиромашнији.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Подашна рука бива богатија, и ко напаја, сам ће бити напојен.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Ко не да жита, проклиње га народ, а ко продаје, благослов му је над главом.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Ко тражи добро, добија љубав; а ко тражи зло, задесиће га.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Ко се узда у богатство своје, пропашће; а праведници ће се као грана зеленети.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Ко затире кућу своју, наследиће ветар; и безумник ће служити мудром.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Плод је праведников дрво животно, и мудри обучава душе.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Гле, праведнику се на земљи плаћа, а камоли безбожнику и грешнику?
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
