Књига о Јову 40
1 И тако одговарајући Господ Јову рече:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 Ко се препире с Богом, хоће ли га учити? Који куди Бога, нека одговори на то.
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 Тада Јов одговори Господу и рече:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 Гле, ја сам мален, шта бих Ти одговорио? Мећем руку своју на уста своја.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 Једном говорих, али нећу одговарати; и другом, али нећу више.
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 А Господ опет одговарајући Јову из вихора рече:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 Опаши се сада као човек; ја ћу те питати, а ти ми казуј.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Хоћеш ли ти уништити мој суд? Хоћеш ли мене осудити да би себе оправдао?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 Је ли у тебе мишица као у Бога? Грмиш ли гласом као Он?
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Окити се сада чашћу и величанством, у славу и красоту обуци се.
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Проспи јарост гнева свог, и погледај све поносите, и обори их.
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 Погледај све поносите, и понизи их, и потри безбожнике на месту њиховом.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 Затрпај их све у прах, и повежи им лице на скривеном месту.
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 Тада ћу те и ја хвалити да те чува десница твоја.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 А гле, слон, ког сам створио с тобом, једе траву као во;
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 Гле, снага му је у бедрима његовим, и сила му је у пупку трбуха његовог;
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Диже реп свој као кедар, жиле од јаја његових сплетене су као гране;
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Кости су му као цеви бронзане, зглавци као полуге гвоздене.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Он је прво између дела Божијих, Творац његов дао му је мач.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Горе носе му пићу, и све зверје пољско игра се онде.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 У хладу леже, у густој трсци и глибу.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 Граната дрвета заклањају га сеном својим, и опкољавају га врбе на потоцима.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Гле, уставља реку да не тече, узда се да ће испити Јордан губицом својом.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 Хоће ли га ко ухватити на очи његове? Замку му провући кроз нос?
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
