Књига о Јову 33
1 Чуј дакле, Јове, беседу моју, и слушај све речи моје.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Ево, сад отварам уста своја; говори језик мој у устима мојим.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 По правом срцу мом биће речи моје, и мисао чисту изрећи ће усне моје.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Дух Божји створио ме је, и дах Свемогућега дао ми је живот.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Ако можеш, одговори ми, приправи се и стани ми на супрот.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Ево, ја ћу бити место Бога, као што си рекао; од кала сам начињен и ја.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Ето, страх мој неће те страшити, и рука моја неће те тиштати.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Рекао си, дакле, преда мном, и чуо сам глас твојих речи:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Чист сам, без греха, прав сам и нема безакоња на мени.
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Ево, тражи задевицу са мном, држи ме за свог непријатеља.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Меће у кладе ноге моје, вреба по свим стазама мојим.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Ето, у том ниси праведан, одговарам ти; јер је Бог већи од човека.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Зашто се преш с Њим, што за сва дела своја не одговара?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Један пут говори Бог и два пута; али човек не пази.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 У сну, у утвари ноћној, кад тврд сан падне на људе, кад спавају у постељи,
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 Тада отвара ухо људима и науку им запечаћава,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 Да би одвратио човека од дела његовог, и заклонио од њега охолост;
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Да би сачувао душу његову од јаме, и живот његов да не наиђе на мач.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 И кара га боловима на постељи његовој, и све кости његове тешком болешћу.
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 Тако да се животу његовом гади хлеб и души његовој јело најмилије;
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Нестаје тела његовог на очиглед, и измалају се кости његове, које се пре нису виделе,
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 И душа се његова приближава гробу, и живот његов смрти.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Ако има гласника, тумача, једног од хиљаде, који би казао човеку дужност његову,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Тада ће се смиловати на њ, и рећи ће: Избави га да не отиде у гроб; нашао сам откуп.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 И подмладиће се тело његово као у детета, и повратиће се на дане младости своје,
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Молиће се Богу, и помиловаће га, и гледаће лице његово радујући се, и вратиће човеку по правди његовој.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Гледајући људи рећи ће: Бејах згрешио, и шта је право изврнуо, али ми не поможе.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Он избави душу моју да не отиде у јаму, и живот мој да гледа светлост.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Гле, све ово чини Бог два пута и три пута човеку,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 Да би повратио душу његову од јаме, да би га обасјавала светлост живих.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Пази, Јове, слушај ме, ћути, да ја говорим.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Ако имаш шта рећи, одговори ми; говори, јер сам те рад оправдати;
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Ако ли не, слушај ти мене; ћути, и научићу те мудрости.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
