1 Коринћанима 4
1 Тако да нас држе људи као слуге Христове и приставе тајна Божијих.
Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.
2 А од пристава се не тражи више ништа, него да се ко веран нађе.
Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl.
3 А ја мало марим што ме судите ви или човечији дан; а ни сам себе не судим.
Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.
4 Јер не знам ништа на себи; но зато нисам оправдан, али Онај који мене суди Господ је.
Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
5 Зато не судите ништа пре времена, докле Господ не дође, који ће изнети на видело што је сакривено у тами и објавиће савете срдачне и тада ће похвала бити сваком од Бога.
Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
6 А ово, браћо моја, приговорих себи и Аполу вас ради, да се од нас научите да не мислите за себе више него што је написано, и да се кога ради не надимате један на другог.
Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
7 Јер ко тебе повишује? Шта ли имаш што ниси примио? А ако си примио, што се хвалиш као да ниси примио?
Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
8 Ето сте сити, ето се обогатисте, без нас царујете. О да бисте царовали, да бисмо и ми с вама царовали!
Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali.
9 Јер мислим да Бог нас апостоле најстражње постави, као оне који су на смрт осуђени; јер бисмо гледање и свету и анђелима и људима.
Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
10 Ми смо будале Христа ради, а ви сте мудри у Христу; ми слаби, а ви јаки; ви славни, а ми срамотни.
My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.
11 До овог часа и гладујемо, и трпимо жеђ, и голотињу, и муке и потуцамо се,
Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,
12 И трудимо се радећи својим рукама. Кад нас псују, благосиљамо; кад нас гоне трпимо;
A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.
13 Кад хуле на нас, молимо; постасмо као сметлиште света, по коме сви газе досад.
Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
14 Не пишем ја ово да посрамим вас, него вас учим као своју љубазну децу.
Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
15 Јер ако имате и триста учитеља у Христу, али немате много отаца. Јер вас ја у Христу Исусу родих јеванђељем.
Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16 Него вас молим, угледајте се на мене као и ја на Христа.
Protož prosím vás, buďtež následovníci moji.
17 Зато послах к вама Тимотија, који ми је син љубазни и верни у Господу; он ће вам опоменути путеве моје који су у Христу Исусу, као што свуда и у свакој цркви учим.
Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.
18 Неки се надуше као да ја нећу доћи к вама.
Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří.
19 Али ћу вам доћи скоро, ако Бог да, и нећу гледати на речи оних што су се надули, него на силу.
Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
20 Јер царство Божије није у речи него у сили.
Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.
21 Шта хоћете? Да дођем к вама с прутом или с љубави и духом кротости?
Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?
