Pesma nad pesmama 1
1 Solomunova pjesma nad pjesmama.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Da me hoæe poljubiti poljupcem usta svojih! Jer je tvoja ljubav bolja od vina.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Mirisom su tvoja ulja prekrasna; ime ti je ulje razlito; zato te ljube djevojke.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Vuci me, za tobom æemo trèati; uvede me car u ložnicu svoju; radovaæemo se i veseliæemo se tobom, spominjaæemo ljubav tvoju više nego vino; pravi ljube te.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Crna sam, ali lijepa, kæeri Jerusalimske, kao šatori Kidarski, kao zavjesi Solomunovi.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ne gledajte me što sam crna, jer me je sunce opalilo; sinovi matere moje rasrdivši se na me postaviše me da èuvam vinograde, i ne èuvah svojega vinograda, koji ja imam.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Kaži mi ti, kojega ljubi duša moja, gdje paseš, gdje planduješ? jer zašto bih lutala meðu stadima drugova tvojih?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Ako ne znaš, najljepša izmeðu žena, poði tragom za stadom, i pasi jariæe svoje pokraj stanova pastirskih.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Ti si mi, draga moja, kao konji u kolima Faraonovijem.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Obrazi su tvoji okiæeni grivnama, i grlo tvoje nizovima.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Naèiniæemo ti zlatne grivne sa šarama srebrnijem.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Dok je car za stolom, narad moj pušta svoj miris.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Dragi mi je moj kita smirne, koja meðu dojkama mojim poèiva.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Dragi mi je moj grozd kiprov iz vinograda Engadskih.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Lijepa ti si, draga moja, lijepa ti si! oèi su ti kao u golubice.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Lijep ti si, dragi moj, i ljubak! i postelja naša zeleni se.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Grede su nam u kuæama kedrove, daske su nam jelove.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
